Príslovia 22
1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
Kom ac fin sule inmasrlon elah wo ac mwe kasrup, sulela elah wo.
2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
Oasr ma se mwet kasrup ac mwet sukasrup oana sie kac: elos kewa orekla sin LEUM GOD.
3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Ke pacl se mwe lokoalok tuku, mwet etu elos ac fahsr liki; a sie mwet wangin nunak la ac fahsryang nu kac, na toko el auli.
4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
Akfulatye LEUM GOD ac inse pusisel, na kom ac fah kasrup, sunakinyuk, ac loes moul lom.
5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
Kom fin lungse moul lom, na fahsr liki mwe kwasrip ma srumasrla mwet koluk ke inkanek lalos.
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
Luti nu sin sie tulik inkanek fal elan fahsr kac, na ke el matula el fah tia fahsr liki.
7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
Mwet sukasrup elos mwet kulansap lun mwet kasrup. Ouinge, kom fin ngisre mani sin sie mwet, na kom mwet kulansap lun mwet sac.
8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
Kutena mwet su taknelik fita lun orekma koluk ac fah kosrani ongoiya, na kasrkusrak upa lalos ac safla.
9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
Kom in kulang ac kasru mwet sukasrup ke mwe mongo nom, na ac fah akinsewowoyeyuk kom.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
Sisla mwet se ma inse fulat, na ac fah wanginla akukuin, amei, ac akkolukye sie sin sie.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
El su lungse inse nasnas ac kaskas kulang, tokosra el ac mwet kawuk lal.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
LEUM GOD El akkeye mwet orekma pwaye, a El tia akkeye kas kikiap lun mwet kutasrik.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
Sie mwet alsrangesr el mutana in lohm sel; el mu el fin tufoki soko lion ac sruokilya.
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
Kas lun sie mutan koluk oana sie luf na loal. Elos su akkasrkusrakye LEUM GOD fah putatyang nu loac.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
Tulik srisrik uh ac nuna oru ma lalfon ke elos srik, tuh kaiyuk wo uh ac lotelos in oru ma fal.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
Kom fin sang mwe kite nu sin mwet kasrup, ku akkeokye mwet sukasrup in akyokye ma laesla lom, kom ac sifacna oru tuh kom in sukasrup.
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
Porongo, ac nga fah luti nu sum kas lun mwet lalmwetmet. Lotela mwe luti lalos,
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
ac kom ac fah insewowo kom fin esam ac kaliya.
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
Nga lungse kom in filiya lulalfongi lom in LEUM GOD; pa oru nga akola in fahkak ma inge nu sum misenge.
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
Nga simusla tari kas lalmwetmet tolngoul nu sum. Oasr kas in etauk ac kas in kasru
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
su ac fah luti nu sum kalmen ma suwohs ac pwaye. Na pacl se ac supweyukla kom in konauk, kom ac foloko use top suwohs.
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
Nimet pisre ma lun mwet sukasrup ke sripenna kom ku lukelos. Nimet orek kutasrik nu selos su wangin kasreyalos in acn in nununku.
23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
LEUM GOD El ac fah aululos sramsram, ac El ac fah kalyaelos su akkeokye mwet sukasrup ingan.
24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
Nimet asruoki nu sin mwet mongsa,
25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
sahp kom ac lotela ouiya lalos ac kofla ekulla tok.
26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
Nimet wulela in fosrngakin soemoul lun kutena mwet.
27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
Kom fin kofla in akfalyela, elos ac eisla ma lom nukewa, finne mwe oan kiom.
28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
Nimet mokle akilenyen sie masrol matu ma oakwuki sin mwet matu lom somla.
29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
Kom fin konauk sie mwet pah ac wo ke orekma, el ac fal in orekma nu sin tokosra, ac tia nu sin mwet pilasr.
