Príslovia 22
1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
Ein guter Name: wünschenswerter ist er als der Reichtum, ein fein Benehmen mehr als Gold und Silber.
2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
Zwar Reich und Arm sind Gegensätze; doch alle beide hat der Herr geschaffen.
3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
Der Kluge sieht das Unglück und verbirgt sich; die Toren gehen weiter, kommen aber so zu Schaden.
4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
Der Demut Lohn, der Lohn der Furcht des Herrn ist Reichtum, Ruhm und Leben.
5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
Dornen und auch Schlingen sind auf eines Falschen Weg. Fern bleibe ihnen, wer sein Leben wahren will!
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
Erziehe einen Knaben nur nach dem für ihn bestimmten Weg! Dann geht er auch im Alter nimmer davon ab.
7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
Der Reiche ist der Herr des Armen; wer borgt, ein Sklave dessen, der ihm leiht.
8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
Wer Unrecht sät, wird Unheil ernten, und seines Zornes Rute reibt ihn auf.
9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
Gelobt wird der Leichtlebige; er gibt von seinem eigenen Brot dem Armen.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
Treib nur den Spötter weg! Dann schwindet auch der Zank. Ein Ende nehmen Streit und Schimpf.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
Wer Herzensreinheit liebt und anmutsvolle Rede, bekommt zum Freund den König.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
Des Herren Augen wachen über die Erkenntnis; er bringt des Frevlers Wort zu Falle.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
Der Faule spricht: "Ein Löwe könnte draußen sein; ich könnte mitten in den Straßen eines Mordes Opfer werden."
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
Ein frevelhafter Mund ist eine tiefe Grube; wer von dem Zorn des Herrn getroffen, fällt hinein.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
Die Torheit wurzelt in des Knaben Herzen tief; die Zuchtrute treibt sie ihm aus.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
Man übervorteilt einen Armen, um sein eigen Gut zu mehren; doch schenkt man einem Reichen, tut man es zu dessen Schaden.
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
Neig her dein Ohr! Hör auf des Weisen Worte! Richt auf meine Lehre deinen Sinn!
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
Gar schön bewahrst du sie in deinem Herzen, wenn sie verwahrt dir auf den Lippen liegt.
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
Auf daß sich dein Vertrauen auf den Herren stütze, belehre ich dich heute selbst.
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
Die Dreißig, hab ich nicht aufgezeichnet sie für dich zu wohlbedachten Überlegungen?
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
Ich lehre dich in Wahrheit nur wahrhaftige Worte und gebe dir auf deine Fragen zuverlässige Antwort.
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
Beraube den Schwächsten nicht, weil man ihm leicht beikommen kann! Zermalme nicht den Armen, weil er wehrlos ist!
23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
Denn ihre Sache führt der Herr; die sie betrügen, die betrügt auch er ums Leben.
24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
Gesell dich nicht den Zornigen zu! Mit einem Hitzkopf hab nicht Umgang!
25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
Sonst lernst du seinen Wandel und bringst sein Leben in Gefahr.
26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
Sei nicht bei denen, die da Handschlag geben, bei denen, die für Schulden bürgen!
27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
Wenn du nichts hast, um zu bezahlen, wird dir dafür das Bett genommen.
28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
Verrücke nicht uralte Satzungen, die deine Väter einst gemacht!
29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
Siehst du, wie gar geschickt ein Mann bei seiner Arbeit ist, dann kann er nur bei Königen bestehen, nicht bei Sparsamen.
