Príslovia 22
1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
Betere is a good name, than many richessis; for good grace is aboue siluer and gold.
2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
A riche man and a pore man metten hem silf; the Lord is worchere of euer eithir.
3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
A felle man seeth yuel, and hidith him silf; and an innocent man passid, and he was turmentid bi harm.
4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
The ende of temperaunce is the drede of the Lord; richessis, and glorye, and lijf.
5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
Armuris and swerdis ben in the weie of a weiward man; but the kepere of his soule goith awey fer fro tho.
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
It is a prouerbe, A yong wexynge man bisidis his weie, and whanne he hath wexe elde, he schal not go awei fro it.
7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
A riche man comaundith to pore men; and he that takith borewyng, is the seruaunt of the leenere.
8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
He that sowith wickidnes, schal repe yuels; and the yerde of his yre schal be endid.
9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
He that is redi to merci, schal be blessid; for of his looues he yaf to a pore man. He that yyueth yiftis, schal gete victorie and onour; forsothe he takith awei the soule of the takeris.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
Caste thou out a scornere, and strijf schal go out with hym; and causis and dispisyngis schulen ceesse.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
He that loueth the clennesse of herte, schal haue the kyng a freend, for the grace of hise lippis.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
The iyen of the Lord kepen kunnyng; and the wordis of a wickid man ben disseyued.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
A slow man schal seie, A lioun is withoutforth; Y schal be slayn in the myddis of the stretis.
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
The mouth of an alien womman is a deep diche; he to whom the Lord is wrooth, schal falle in to it.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
Foli is boundun togidere in the herte of a child; and a yerde of chastisyng schal dryue it awey.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
He that falsli chalengith a pore man, to encreesse hise owne richessis, schal yyue to a richere man, and schal be nedi.
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
My sone, bowe doun thin eere, and here thou the wordis of wise men; but sette thou the herte to my techyng.
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
That schal be fair to thee, whanne thou hast kept it in thin herte, and it schal flowe ayen in thi lippis.
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
That thi trist be in the Lord; wherfor and Y haue schewid it to thee to dai.
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
Lo! Y haue discryued it in thre maneres, in thouytis and kunnyng,
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
that Y schulde schewe to thee the sadnesse and spechis of trewthe; to answere of these thingis to hem, that senten thee.
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
Do thou not violence to a pore man, for he is pore; nethir defoule thou a nedi man in the yate.
23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
For the Lord schal deme his cause, and he schal turmente hem, that turmentiden his soule.
24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
Nyle thou be freend to a wrathful man, nether go thou with a wood man;
25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
lest perauenture thou lerne hise weies, and take sclaundir to thi soule.
26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
Nyle thou be with hem that oblischen her hondis, and that proferen hem silf borewis for dettis; for if he hath not wherof he schal restore,
27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
what of cause is, that thou take awei hilyng fro thi bed?
28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
Go thou not ouer the elde markis, whiche thi faders han set.
29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
Thou hast seyn a man smert in his werk; he schal stonde bifore kyngis, and he schal not be bifor vnnoble men.
