Príslovia 22
1 Vzácnější jest jméno dobré než bohatství veliké, a přízeň lepší než stříbro a zlato.
A good name is to be chosen aboue great riches, and louing fauour is aboue siluer and aboue golde.
2 Bohatý a chudý potkávají se, učinitel obou jest Hospodin.
The rich and poore meete together: the Lord is the maker of them all.
3 Opatrný vida zlé, vyhne se, ale hloupí předce jdouce, těžkosti docházejí.
A prudent man seeth the plague, and hideth himselfe: but the foolish goe on still, and are punished.
4 Pokory a bázně Hospodinovy odplata jest bohatství a sláva i život.
The rewarde of humilitie, and the feare of God is riches, and glory, and life.
5 Trní a osídla jsou na cestě převráceného; kdož ostříhá duše své, vzdálí se od nich.
Thornes and snares are in the way of the frowarde: but he that regardeth his soule, will depart farre from them.
6 Vyučuj mladého podlé způsobu cesty jeho; nebo když se i zstará, neuchýlí se od ní.
Teache a childe in the trade of his way, and when he is olde, he shall not depart from it.
7 Bohatý nad chudými panuje, a vypůjčující bývá služebníkem toho, jenž půjčuje.
The rich ruleth the poore, and the borower is seruant to the man that lendeth.
8 Kdo rozsívá nepravost, žíti bude trápení; prut zajisté prchlivosti jeho přestane.
He that soweth iniquitie, shall reape affliction, and the rodde of his anger shall faile.
9 Oko dobrotivé, onoť požehnáno bude; nebo udílí z chleba svého chudému.
He that hath a good eye, he shalbe blessed: for he giueth of his bread vnto the poore.
10 Vyvrz posměvače, a odejdeť svada, anobrž přestane svár a lehkost.
Cast out the scorner, and strife shall go out: so contention and reproche shall cease.
11 Kdo miluje čistotu srdce, a v čích rtech jest příjemnost, takového král přítelem bývá.
Hee that loueth purenesse of heart for the grace of his lippes, the King shalbe his friend.
12 Oči Hospodinovy ostříhají umění, ale snažnosti ošemetného převrací.
The eyes of the Lord preserue knowledge: but hee ouerthroweth the wordes of the transgressour.
13 Říká lenoch: Lev jest vně, naprostřed ulic byl bych zabit.
The slouthfull man saith, A lyon is without, I shall be slaine in the streete.
14 Jáma hluboká ústa postranních; ten, na kohož se hněvá Hospodin, vpadne tam.
The mouth of strage women is as a deepe pit: he with whom the Lord is angry, shall fall therein.
15 Bláznovství přivázáno jest k srdci mladého, ale metla kázně vzdálí je od něho.
Foolishnesse is bounde in the heart of a childe: but the rodde of correction shall driue it away from him.
16 Kdo utiská nuzného, aby rozmnožil své, a dává bohatému, jistotně bude v nouzi.
Hee that oppresseth the poore to increase him selfe, and giueth vnto the riche, shall surely come to pouertie.
17 Nakloň ucha svého, a slyš slova moudrých, a mysl svou přilož k učení mému.
Incline thine eare, and heare the wordes of the wise, and apply thine heart vnto my knowledge.
18 Nebo to bude utěšenou věcí, jestliže je složíš v srdci svém, budou-li spolu nastrojena ve rtech tvých.
For it shalbe pleasant, if thou keepe them in thy bellie, and if they be directed together in thy lippes.
19 Aby bylo v Hospodinu doufání tvé, oznamujiť to dnes. I ty také ostříhej toho.
That thy confidence may be in the Lord, I haue shewed thee this day: thou therefore take heede.
20 Zdaližť jsem nenapsal znamenitých věcí z strany rad a umění,
Haue not I written vnto thee three times in counsels and knowledge,
21 Aťbych v známost uvedl jistotu řečí pravých, tak abys vynášeti mohl slova pravdy těm, kteříž by k tobě poslali?
That I might shewe thee the assurance of the wordes of trueth to answere the wordes of trueth to them that sende to thee?
22 Nelup nuzného, proto že nuzný jest, aniž potírej chudého v bráně.
Robbe not the poore, because hee is poore, neither oppresse the afflicted in iudgement.
23 Nebo Hospodin povede při jejich, a vydře duši těm, kteříž vydírají jim.
For the Lord will defende their cause, and spoyle the soule of those that spoyle them.
24 Nebývej přítelem hněvivého, a s mužem prchlivým neobcuj,
Make no friendship with an angrie man, neither goe with the furious man,
25 Abys se nenaučil stezkám jeho, a nevložil osídla na duši svou.
Least thou learne his wayes, and receiue destruction to thy soule.
26 Nebývej mezi rukojměmi, mezi slibujícími za dluhy.
Be not thou of them that touch the hand, nor among them that are suretie for debts.
27 Nemáš-li, čím bys zaplatil, proč má kdo bráti lůže tvé pod tebou?
If thou hast nothing to paye, why causest thou that he should take thy bed from vnder thee?
28 Nepřenášej mezníku starodávního, kterýž učinili otcové tvoji.
Thou shalt not remooue the ancient bounds which thy fathers haue made.
29 Vídáš-li, že muž snažný v díle svém před králi stává? Nestává před nepatrnými.
Thou seest that a diligent man in his businesse standeth before Kings, and standeth not before the base sort.
