Príslovia 21
1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
ʻOku ʻi he nima ʻo Sihova ʻae loto ʻoe tuʻi, ʻo hangē ko e vai ʻoe ngaahi vaitafe: he ʻoku ne fefakatafoki ʻaki ia ko ʻene faʻiteliha ʻaʻana.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
ʻOku matamata totonu ʻae hala kotoa pē ʻoe tangata ki hono mata ʻoʻona: ka ʻoku ʻahiʻahiʻi ʻe Sihova ʻae loto.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
Ko e fai totonu mo e fakamaau, ʻoku lelei hake ia kia Sihova ʻi he feilaulau.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
Ko e mata ʻoku fieʻeiki, mo e loto fielahi, pea mo e keli ʻae kakai angakovi, ko e angahala ia.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
ʻOku tupu ʻae mahu ʻi he fakakaukau ʻae faʻa ngāue; ka ko e masiva pe kiate ia ʻoku fai fakavavevave noa pe.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
Ko e maʻu ʻae koloa lahi ʻaki ʻae ʻelelo loi, ko e vaʻinga ia ʻoku vilingia fano ʻiate kinautolu ʻoku kumi ki he mate.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
Ko e kaihaʻa ʻae kakai angakovi ʻe ʻauha ai ʻakinautolu; koeʻuhi ʻoku ʻikai te nau loto ki he fai totonu.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
ʻOku pikopiko mo ʻalu kehe ʻae hala ʻoe tangata: ka ʻoku totonu ʻae ngāue ʻaʻana ʻoku loto maʻa.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
ʻOku lelei hake ʻae nofo ki he tuliki ʻi ha tuʻafale, ʻi he nofo ʻi loto fale mo ha fefine ʻoku faʻa kē.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
ʻOku holi ki he kovi ʻae laumālie ʻoe angahala: pea ʻoku ʻikai maʻu ha lelei ʻe hono kaungāʻapi ʻi hono ʻao.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
ʻOka tautea ʻaia ʻoku faʻa manuki, ʻe poto ai ʻae vale: pea ka akonekina ʻae poto, ʻoku ne maʻu ai ʻae ʻilo.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
ʻOku fakakaukau poto ʻae tangata māʻoniʻoni ki he fale ʻoe angahala: pea ʻoku lī ki lalo ʻae angahala ʻe he ʻOtua koeʻuhi ko ʻene angahala.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
Ko ia ʻe tāpuni hono telinga ki he tangi ʻae masiva ʻe tangi foki ia, ka ʻe ʻikai ongoʻi ʻe ha taha.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
ʻOku lolomi ʻae ʻita ʻoka ʻatu fufū ha meʻa foaki: pea ʻoku taʻofi ʻe he totongi fufū ʻae houhau lahi.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
Ko e fakamaau ko e fiefiaʻanga ia ʻoe māʻoniʻoni: ka ʻe hoko ʻae fakaʻauha ki he fai kovi.
16 Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
ʻE nofomaʻu ʻi he fakatahaʻanga ʻoe kakai mate, ʻae tangata ko ia ʻoku hē mei he hala ʻoe poto.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
Ko ia ʻoku manako ki he vaʻinga ʻe hoko ia ko e tangata masiva: ʻe ʻikai koloaʻia ia ʻaia ʻoku manako ki he kava mo e lolo.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
ʻE fetongi ʻe he angahala ʻae māʻoniʻoni, pea mo ia ʻoku fai kovi ʻae angatonu.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
ʻOku lelei hake ʻae nofo ʻi he toafa, ʻi he nonofo mo ha fefine faʻa kē mo faʻa ʻita.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
ʻOku ai ʻae koloa ke manako ki ai, pea mo e lolo ʻi he fale ʻoe poto; ka ʻoku fakaʻosi noa pe ia ʻe he tangata vale.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
Ko ia ʻoku tulituli pau ki he māʻoniʻoni mo e ʻaloʻofa te ne maʻu ʻae moʻui, mo e māʻoniʻoni, pea mo e ongolelei.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
ʻOku kaka ʻe he tangata poto ʻae ʻā ʻoe kolo ʻae mālohi, ʻo ne maumauʻi hono mālohi mo ene viki.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
Ko ia ʻoku tauhi hono ngutu mo hono ʻelelo, ʻoku fakahaofi ʻe ia hono laumālie mei he ngaahi mamahi.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
Ko fielahi mo manuki fieʻeiki, ko e hingoa ia ʻoʻona ʻoku faʻa ʻita ʻi he laukau.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
Ko e holi ʻae fakapikopiko ʻe mate ai ia; he ʻoku fakafisi hono nima ki he ngāue.
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
ʻOku manumanu ʻaupito ia ʻi he ʻaho ʻo poʻuli: ka ʻoku faʻa foaki ʻae māʻoniʻoni ʻo ʻikai te ne faʻa taʻofia ia.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
Ko e meʻa fakalielia ʻae feilaulau ʻae angahala: kae huanoa ʻi hono ʻomi ia mo e loto kovi!
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
ʻE ʻauha ʻae fakamoʻoni loi: ka ko e tangata ʻoku faʻa fakafanongo ʻoku lea maau ia.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
ʻOku fakafefeka ʻe he tangata angakovi ʻa hono mata: ka ʻoku fakakaukau ʻe he angatonu ki hono hala.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
ʻOku ʻikai ha poto pe ha fakakaukau, pe ha tuʻutuʻuni ʻe faʻa tuʻu kia Sihova.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
ʻOku teuteu ʻae hoosi ki he ʻaho ʻoe tau: ka ʻoku meia Sihova ʻae faʻa ikuna.
