Príslovia 21
1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
Sicut divisiones aquarum, ita cor regis in manu Domini: quocumque voluerit, inclinabit illud.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
Omnis via viri recta sibi videtur: appendit autem corda Dominus.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
Facere misericordiam et iudicium, magis placet Domino quam victimæ.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
Exaltatio oculorum est dilatatio cordis: lucerna impiorum peccatum.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
Cogitationes robusti semper in abundantia: omnis autem piger semper in egestate est.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
Qui congregat thesauros lingua mendacii, vanus et excors est, et impingetur ad laqueos mortis.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
Rapinæ impiorum detrahent eos, quia noluerunt facere iudicium.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
Perversa via viri, aliena est: qui autem mundus est, rectum opus eius.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Melius est sedere in angulo domatis, quam cum muliere litigiosa, et in domo communi.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
Anima impii desiderat malum, non miserebitur proximo suo.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
Mulctato pestilente sapientior erit parvulus: et si sectetur sapientem, sumet scientiam.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
Excogitat iustus de domo impii, ut detrahat impios a malo.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
Qui obturat aurem suam ad clamorem pauperis, et ipse clamabit, et non exaudietur.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
Munus absconditum extinguit iras: et donum in sinu indignationem maximam.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
Gaudium iusto est facere iudicium: et pavor operantibus iniquitatem.
16 Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
Vir, qui erraverit a via doctrinæ, in cœtu gigantum commorabitur.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
Qui diligit epulas, in egestate erit: qui amat vinum, et pinguia, non ditabitur.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
Pro iusto datur impius: et pro rectis iniquus.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
Melius est habitare in terra deserta, quam cum muliere rixosa et iracunda.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
Thesaurus desiderabilis, et oleum in habitaculo iusti: et imprudens homo dissipabit illud.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
Qui sequitur iustitiam et misericordiam, inveniet vitam, iustitiam, et gloriam.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
Civitatem fortium ascendit sapiens, et destruxit robur fiduciæ eius.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
Qui custodit os suum, et linguam suam, custodit ab angustiis animam suam.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
Superbus et arrogans vocatur indoctus, qui in ira operatur superbiam.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
Desideria occidunt pigrum: noluerunt enim quidquam manus eius operari:
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
tota die concupiscit et desiderat: qui autem iustus est, tribuet, et non cessabit.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
Hostiæ impiorum abominabiles, quia offeruntur ex scelere.
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
Testis mendax peribit: vir obediens loquetur victoriam.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
Vir impius procaciter obfirmat vultum suum: qui autem rectus est, corrigit viam suam.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
Non est sapientia, non est prudentia, non est consilium contra Dominum.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
Equus paratur ad diem belli: Dominus autem salutem tribuit.
