Príslovia 21
1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
LEUM GOD El leumi nunak lun sie tokosra, oana ke El oakiya fahsr lun soko infacl.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
Sahp kom nunku mu ma nukewa kom oru uh suwohs, tuh esam lah LEUM GOD El tuni nunak lun insiom.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
Oru ma suwohs ac pwaye; ma inge mwe akenganye LEUM GOD yohk liki ma kom ac kisakunang nu sel.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
Mwet koluk uh kolyuk ke nunak filing ac inse fulat. Ma inge koluk.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
Motkwala akwoye orekma lom, na ac fah yolyak ma oan yurum; kom fin orekma sulaklak, ac fah tiana sun enenu lom.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
Mwe kasrup kom eis ke inkanek kutasrik ac sa na in wanginla, tusruktu ac kol kom nu ke misa meet liki ac wanginla.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
Mwet koluk uh ac fah kunausyukla ke sulallal lalos sifacna; elos srunga oru ma suwohs.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
Mwet oru ma koluk elos fahsr ke inkanek kih; a mwet wangin mwata elos oru ma suwohs.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Ac wo in muta fin mangon lohm uh, liki in muta in lohm uh wi sie mutan torkaskas.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
Mwet koluk elos kena oru ma koluk pacl nukewa; wangin pakomuta lalos nu sin mwet.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
Ke pacl se kaiyuk sie mwet inse fulat, na sie mwet sulalkung el ac ku in eis etauk kac. Sie mwet lalmwetmet el eis etauk ke ma lutiyuk el.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
God, su suwoswoslana, El etu ma orek in lohm sin mwet koluk, ac El ac fah eisalosyang nu ke ongoiya.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
Kom fin srangesr lohng pang lun mwet sukasrup ke elos suk kasru, na ke kom ac pang in suk kasru, ac fah tia pac lohngyuk kom.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
Sie mwet fin mulat sum, na sie mwe sang in lukma ac ku in akmisyella.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
Pacl ma orekla sie nununku suwohs, mwet wo uh insewowo, a mwet koluk elos toasrla.
16 Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
Misa soano kutena mwet su tafongla liki inkanek lun etauk.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
El su sisla mani yohk nu ke mwe kasrup, wain ac mongo yuyu, ac fah tiana kasrup.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
Mwet koluk sifacna use nu faclos mwe keok ma elos srike in oru nu sin mwet wo.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
Wo in muta yen mwesis liki in muta yurin sie mutan su lungse torkaskas.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
Mwet lalmwetmet uh pus mwe kasrup ac mwe insewowo lalos, a mwet lalfon uh sa na in sisla mani lalos.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
Kom in kulang ac suwosna, na ac fah loes moul lom; mwet uh fah akfulatye kom ac oru wo nu sum.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
Sie mwet kol lalmwetmet lun un mwet mweun, ku in sruokya sie siti ma karinginyuk sin mwet na watwen, ac kunausla pot ma elos lulalfongi yohk kac.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
Kom fin tia lungse sun mwe lokoalok, karinganang ma kom fahk an.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
Sie mwet inse fulat el nunku kacl sifacna, ac el filang ac konkin.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
Sie mwet alsrangesr su srunga orekma, el sifacna oru elan misa —
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
pwayena ma el nunku pa el suk in pus ma lal. A sie mwet suwoswos el insewowo in sang ac tia sruok.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
LEUM GOD El srunga mwe kisa lun mwet koluk, yokna elos fin oru ke nunak koluk lalos.
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
Kas lun sie mwet loh kikiap fah tia lulalfongiyuk, a kas lun sie mwet su nunkala mau wo fah lohngyuk.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
Mwet suwoswos elos okak in etu lalos; mwet koluk uh tia sruhk etu a elos kwafelos mwet in liye mu elos etu.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
Wangin sripen lalmwetmet, etauk, ku liyaten lun mwet, fin lain LEUM GOD.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
Kom ku in akoela horse puspis nu ke mweun, tusruktu LEUM GOD pa ac sot kutangla.
