Príslovia 21
1 Jako potůčkové vod jest srdce královo v ruce Hospodinově; kamžkoli chce, nakloňuje ho.
Gleich Wasserbächen ist des Königs Herz in der Hand Jahwes; wohin er irgend will, lenkt er es.
2 Všeliká cesta člověka přímá se zdá jemu, ale kterýž zpytuje srdce, Hospodin jest.
Alle seine Wege hält ein Mann für recht; aber Jahwe ist's, der die Herzen wägt.
3 Vykonávati spravedlnost a soud více se líbí Hospodinu nežli obět.
Gerechtigkeit und Recht üben, ist Jahwe lieber als Schlachtopfer.
4 Vysokost očí, širokost srdce, a orání bezbožných jest hříchem.
Hochfahrende Augen und aufgeblasener Sinn, - die Leuchte der Gottlosen ist Sünde.
5 Myšlení bedlivého všelijak ku prospěchu přicházejí, ale každého toho, kdož kvapný jest, toliko k nouzi.
Des Fleißigen Anschläge führen nur zu Gewinn, aber jeder Hastige bringt's nur zu Mangel.
6 Pokladové jazykem lživým shromáždění jsou marnost pomíjející hledajících smrti.
Schätze, mit falscher Zunge erworben, sind wie verwehter Hauch, Fallstricke des Todes.
7 Zhouba, kterouž činí bezbožníci, bydliti bude u nich; nebo se zpěčují činiti soudu.
Die Gewaltthätigkeit der Gottlosen zieht sie sich nach, denn sie weigern sich, Recht zu üben.
8 Muž, jehož cesta převrácená jest, cizí jest, čistého pak dílo přímé jest.
Wer mit Schuld beladen ist, geht gewundene Wege; wer aber lauter ist, des Thun ist redlich.
9 Lépe jest bydliti v koutě na střeše, nežli s ženou svárlivou v domě společném.
Lieber auf der Zinne eines Daches wohnen, als ein zänkisches Weib und gemeinsames Haus.
10 Duše bezbožného žádá zlého, ani přítel jeho jemu příjemný nebývá.
Die Seele des Gottlosen gelüstet nach Bösem; sein Nächster findet bei ihm kein Erbarmen.
11 Posměvač když bývá trestán, hloupý bývá moudřejší; a když se uměle nakládá s moudrým, přijímá umění.
Wird dem Spötter Buße auferlegt, so wird der Einfältige weise, und belehrt man einen Weisen, so nimmt er Erkenntnis an.
12 Vyučuje Bůh spravedlivého na domě bezbožného, kterýž vyvrací bezbožné pro zlost.
Ein gerechter Gott achtet auf des Gottlosen Haus, stürzt die Gottlosen ins Unglück.
13 Kdo zacpává ucho své k volání chudého, i on sám volati bude, a nebude vyslyšán.
Wer sein Ohr vor dem Schreien des Geringen verstopft, der wird, wenn er ruft, auch kein Gehör finden.
14 Dar skrytý ukrocuje prchlivost, a pocta v klíně hněv prudký.
Heimliche Gabe besänftigt den Zorn und ein Geschenk im Busen heftigen Grimm.
15 Radostí jest spravedlivému činiti soud, ale hrůzou činitelům nepravosti.
Freude ist's dem Frommen, zu thun, was recht ist, aber ein Schrecken für die Übelthäter.
16 Èlověk bloudící z cesty rozumnosti v shromáždění mrtvých odpočívati bude.
Ein Mensch, der vom Wege der Klugheit abirrt, wird bald in der Versammlung der Schatten ruhn.
17 Muž milující veselost nuzníkem bývá, a kdož miluje víno a masti, nezbohatne.
Dem Mangel verfällt, wer Lustbarkeit liebt; wer Wein und Salböl liebt, der wird nicht reich.
18 Výplatou za spravedlivého bude bezbožný, a za upřímé ošemetný.
Ein Lösegeld für den Frommen ist der Gottlose, und an der Rechtschaffenen Stelle tritt der Treulose.
19 Lépe jest bydliti v zemi pusté než s ženou svárlivou a zlostnou.
Lieber in wüstem Lande wohnen, als ein zänkisches Weib und Ärger dabei.
20 Poklad žádostivý a olej jest v příbytku moudrého, bláznivý pak člověk zžírá jej.
Köstlicher Schatz und Öl ist in des Weisen Behausung aber ein thörichter Mensch vergeudet es.
21 Kdo snažně následuje spravedlnosti a milosrdenství, nalézá život, spravedlnost i slávu.
Wer der Gerechtigkeit und Güte nachjagt, der erlangt Leben, Gerechtigkeit und Ehre.
22 Do města silných vchází moudrý, a boří pevnost doufání jeho.
Die Stadt der Helden ersteigt ein Weiser und stürzt das Bollwerk, auf das sie sich verließ.
23 Kdo ostříhá úst svých a jazyka svého, ostříhá od úzkosti duše své.
Wer seinen Mund und seine Zunge bewahrt, der bewahrt sein Leben vor Gefahren.
24 Hrdého a pyšného jméno jest posměvač, kterýž vše s neochotností a pýchou dělá.
Wer übermütig, vermessen ist, der heißt ein Spötter, wer in maßlosem Übermut handelt.
25 Žádost lenivého zabijí jej, nebo nechtí ruce jeho dělati.
Des Faulen Verlangen tötet ihn, denn seine Hände weigern sich, zu schaffen.
26 Každého dne žádostí hoří, spravedlivý pak dává a neskoupí se.
Immerfort hat der Faule zu wünschen, aber der Fromme giebt und spart nicht.
27 Obět bezbožných ohavností jest, ovšem pak jestliže by ji s nešlechetností obětovali.
Das Schlachtopfer der Gottlosen ist ein Greuel für Jahwe, vollends, wenn es einer für eine Schandthat bringt.
28 Svědek lživý zahyne, ale muž, kterýž co slyší, stále mluviti bude.
Ein lügenhafter Zeuge wird zu Grunde gehn, aber ein Mann, der gehört hat, darf immerdar reden.
29 Muž bezbožný zatvrzuje tvář svou, upřímý pak měří cestu svou.
Eine sichere Miene zeigt der gottlose Mann; wer aber rechtschaffen ist, der giebt seinem Wege Sicherheit.
30 Není žádné moudrosti, ani opatrnosti, ani rady proti Hospodinu.
Es giebt weder Weisheit noch Einsicht, noch giebt es Rat gegenüber Jahwe.
31 Kůň strojen bývá ke dni boje, ale Hospodinovo jest vysvobození.
Das Roß ist gerüstet für den Tag der Schlacht, aber der Sieg kommt von Jahwe.
