Príslovia 20
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Ko ta te waina he whakahi, ko ta te wai kaha he ngangau: a, ko te hunga katoa e whakapohehetia ana e tera, kahore o ratou whakaaro nui.
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
Ano he raiona e hamama ana te wehi o te kingi: ko te tangata e whakaoho ana i a ia kia riri, e hara ana ki tona wairua ake.
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
He whakahonore mo te tangata te noho watea mai i te ngangare: engari ko nga wairangi he kowhetewhete tonu.
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
Kahore te mangere e parau, he mea ki te hotoke; no reira ka pakiki kai mana i te kotinga witi, a kahore e whiwhi.
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
He wai hohonu te whakaaro i roto i te ngakau o te tangata; e utuhia ano ia e te tangata matau.
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Ko ta te tini o te tangata he kauwhau i tona atawhai ake; ko wai ia e kite i te tangata pono?
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
Ko te tangata tika, e haere ana i runga i tona tapatahi, ka manaakitia ana tamariki i muri i a ia.
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Ko te kingi e noho ana i runga i te torona whakawa, titaritaria ana e ona kanohi nga he katoa.
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
Ko wai e mea, Kua ma i ahau toku ngakau, kua tahia atu oku hara?
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
Ko nga pauna huhua, ko nga mehua huhua, he rite tahi taua rua, he mea whakarihariha anake ki a Ihowa.
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
He tamariki nei ano ka mohiotia ki ana hanga, he ma ranei, he tika ranei tana mahi.
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
Ko te taringa rongo, ko te kanohi titiro, na Ihowa raua ngatahi i hanga.
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
Kaua e matenuitia te moe, kei rawakoretia koe; titiro ou kanohi, a ka makona koe i te taro.
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
Ehara ehara, e ai ta te kaihoko: tona haerenga atu ia, kei te whakamanamana.
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
He koura tena me te tini o te rupi; engari he taonga utu nui nga ngutu o te matauranga.
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Tangohia te kakahu o te kaiwhakakapi mo te tangata ke; puritia hoki te tangata i taunahatia hei whakakapi mo nga tangata ke.
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
He reka ki te tangata te taro o te teka; muri iho ka ki tona mangai i te kirikiri.
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
Ma te runanga ka u ai nga whakaaro; kia pai hoki te ngarahu ina anga ki te whawhai.
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Ko te tangata e kopikopiko ana ki te kawekawe korero, ka whakina e ia nga korero ngaro: na reira kaua e raweke atu ki te tangata ngutu hamama.
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
Ko te tangata e kanga ana i tona papa, i tona whaea, ka tineia tona rama i roto i te pouri kerekere.
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
I te timatanga e hohoro mai pea te taonga; e kore ia tona mutunga e whakapaingia.
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Kaua e mea, Ka utua e ahau te kino: taria ta Ihowa, a kei a ia he oranga mou.
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
He mea whakarihariha ki a Ihowa nga taimaha rere ke; a e kore hoki te pauna tinihanga e pai.
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
Na Ihowa nga haereerenga o te tangata: na ma te aha te tangata ka matau ai ki tona ara?
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
Hei rore ki te tangata te oho noa ake ki te mea, He tapu! a, i muri i nga ki taurangi, kia uiui.
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Ka titaritaria e te kingi whakaaro nui te hunga kino, a ka hurihia hoki e ia te wira patu witi ki runga ki a ratou.
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
He rama na Ihowa te manawa o te tangata, e rapu ana i nga mea katoa i roto rawa i te kopu.
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
Hei kaitiaki mo te kingi te atawhai me te pono; e tautokona ake ana hoki tona torona e te atawhai.
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
Ko te kororia o nga taitama ko to ratou kaha: a, ko te ataahua o nga kaumatua ko te upoko hina.
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
E tahia atu ana te kino e nga karawarawa o te patunga; a e tae rawa ana nga whiu ki nga wahi o roto rawa o te kopu.
