Príslovia 20

1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.

Waini tima nenea vahe'mofona azeri neginagi higeno, vahe'ma huhaviza hu kea nehigeno, aka timo'a vahe'mofona azeri negi nenkeno ke huhaviza nehuno hara hugahie. Waini ti neno neginagi hu vahe'mofona, agripina ama' antahi'zana omanegahie.

2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.

Kinimofo arimpa akahe zamo'a, laionimo rankrafa hiankna hu'ne. Kini vahe'mofo azeri arimpa ahe'simofona, ahe frigahie.

3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.

Haframa hu'zanku'ma mani kore huno agatere'zamo'a, ra agi erigahie. Hianagi neginagi vahe'mo'za ame hu'za hafra nehaze.

4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.

Feru vahe'mo'ma hozama ante knare'ma mopama rekorino hozama ontesuno'a, hozama hamare knarera ne'zana ohamaregahie.

5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.

Vahe'mofo antahi'zamo'a tirukna huno me'neanagi, ama' antahi'zane vahe'mo'a ana tirupintira ana antahi'zana afi anaga netre.

6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?

Rama'a vahe'mo'za, tavesi negantone hugahazanagi, mago mago vahe'mo'za tamage hu'za kavesigantegahaze.

7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.

Fatgo avu'ava'ene ne'mo'a, mani fatgo huno nemanie. Agri mofavre zagamo'za, asomu erigahaze.

8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.

Kini vahe'mo'ma keagama refako hunakura trate mani'neno, keaga refko huno havi avu'ava zana ke fore nehie.

9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?

Nagu'amo'a fatgo higena, nagra agru hu'noankino nagripina kumira omane'ne huno iza hugahie?

10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.

Havige hu'za maka'zama refko hu'za kna'ama ke'zane, havige hu'za avamente refkoma osu'zanena Ra Anumzamo'a avesra huno agote'nezmante.

11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.

Mofavremofona avu'avate negenka, agri avu'avamo'a agru hu'neanki, fatgo mofavre mani'neanki hugahane.

12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.

Tagesama me'neana keaga antahi'zane, tavuragama me'neana tavuma ke'za me'neankino, tarega'zana Ra Anumzamo museza tami'ne.

13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.

Kagrama kavu'ma masetenka manizankuma kavesi kavesima haniana, kamuntera omanegosie. Kavu'ma omasesanana ne'zama nesana zamo'a rama'a megahie.

14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.

Knare osu'ne! Knare osune! Huno mago'a zama mizama seku'ma himo'a nehie. Hianagi mizaseno kantegama nevuno'a, ana zankura knare'za erue huno rama'a musenke hume nevie.

15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.

Antahi'zama ami kemo'a, goline zago'amo'ma marerisa havea agetere'ne.

16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.

Onke'nenana vahe'mo'ma nofi'ma nehinkeno magomo apasegahue hanigenka, anamofo anakreku'a huvame hunka eri'negeno, ana nofi'ma hu'neazana eme apaseno. Savri a'mo'ma nofi'ma hanigeno'ma mago'mo apasegahuema hanigenka, aza hu'na apasentegahue huno kaminia zana erio.

17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.

Kumzafa kave'mo'a haganentake hugahianagi, refuzufupe havemo kagipi aviteno kagi traga hiankna henka'a hugahie.

18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.

Antahi'zana vahepinti eritenka eri'zama eri antahi'zana retro huo. Hagi knare antahi'zama mago'mofompinti'ma e'orinesunka hatera ovuo.

19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.

Vahe zamagenkema hu vahe'mokizmi oku'zana hu ama nehaze. E'ina hu'negu vahe zamagenkema hu vahe enena tragotenka omanio.

20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.

Nerera nefama huhaviza huntesia vahe'mofona tavi'amo asu hanigeno kumazu hanimpi maniankna huno frigahie.

21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,

Arera afama ofri mani'nesigeno'ma erisinti haregahanema hu'nesia zama ame'ama huno erisia mofavremo'a, atuparega asimu'a omanegosie.

22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.

Kefo avu'ava'ma hugante'sagenka anahukna hu'na nona huzamantegahue osuo. Hagi avega antenegeno Ra Anumzamo kaza huno ana knazana erino.

23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.

Mago'azama mizaseku'ma hanigeno kna'ama refako huno kezama (skel) erinteno refako hu so'e osu avu'ava zana, Ra Anumzamo'a avesra huno agonete.

24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?

Vahe'mo'ma mika zama hiazana, Ra Anumzamoke azeri ante fatgo nehie. Inankna huno mago'a vahe'mo'a agra'ma nehia zana keno antahino hugahie?

25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.

Kagesa antahi ankeretenka Anumzamofontera huvempa huo. Ame'ama hunka huvempama hutesunka, henka'a anama hu'nesana kegu kagesa antahintahi nehunka kagraka'a kazeri haviza hugahane.

26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.

Ama' antahi'zane kini ne'mo'a kefo zamavu'zamava nehaza vahera witi hona'a hareno eriherahe hianka huno rezaganeno ke ama huteno, henka knanentake havenu witi'a refuzafupeankna huno knazana zamigahie.

27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.

Ra Anumzamofo lampe tavi'mo'a, vahe'mofo kantu agu'afi ufreno mika kefo agu'agesama me'neana hakeno eri ama nehie.

28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.

Kini ne'mo'ma vahe'mokizmima avesi nezamanteno knare avu'ava huzamantesiana, agra knare huno mani'neno, za'za kna kva eri'zantera manino vugahie.

29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.

Nehazave ramimofona hanave zamimo ra zamagia nezamie. Hianagi ranra vahera efe'zmazoka nege'za vahe'mo'za husga hunezmantaze.

30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.

Hazenkema hania vahe'ma knokeve'ma ami'zamo, kefo avu'ava zana ahenati netreno, agu'a azeri agru hugahie.