Príslovia 20
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
酒は人をして嘲らせ 濃酒は人をして騒がしむ 之に迷はさるる者は無智なり
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
王の震怒は獅の吼るがごとし 彼を怒らする者は自己のいのちを害ふ
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
穏かに居りて争はざるは人の榮誉なりすべて愚なる者は怒り争ふ
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
惰者は寒ければとて耕さず この故に収穫のときにおよびて求るとも得るところなし
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
人の心にある謀計は深き井の水のごとし 然れど哲人はこれを汲出す
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
凡そ人は各自おのれの善を誇る されど誰か忠信なる者に遇しぞ
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
身を正しくして歩履む義人はその後の子孫に福祉あるべし
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
審判の位に坐する王はその目をもてすべての惡を散す
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
たれか我わが心をきよめ わが罪を潔められたりといひ得るや
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
二種の權衡二種の斗量は等しくヱホバに憎まる
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
幼子といへどもその動作によりておのれの根性の清きか或は正しきかをあらはす
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
聴くところの耳と視るところの眼とはともにヱホバの造り給へるものなり
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
なんぢ睡眠を愛すること勿れ 恐くは貧窮にいたらん 汝の眼をひらけ 然らば糧に飽べし
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
買者はいふ惡し惡しと 然れど去りて後はみづから誇る
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
金もあり眞珠も多くあれど貴き器は知識のくちびるなり
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
人の保證をなす者よりは先その衣をとれ 他人の保證をなす者をばかたくとらへよ
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
欺きとりし糧は人に甜し されど後にはその口に沙を充されん
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
謀計は相議るによりて成る 戦はんとせば先よく議るべし
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
あるきめぐりて人の是非をいふ者は密事をもらす 口唇をひらきてあるくものと交ること勿れ
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
おのれの父母を罵るものはその燈火くらやみの中に消ゆべし
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
初に俄に得たる産業はその終さいはひならず
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
われ惡に報いんと言ふこと勿れ ヱホバを待て 彼なんぢを救はん
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
二種の分銅はヱホバに憎まる 虚偽の權衡は善らず
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
人の歩履はヱホバによる 人いかで自らその道を明かにせんや
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
漫に誓願をたつることは其人の罟となる誓願をたててのちに考ふることも亦然り
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
賢き王は箕をもて簸るごとく惡人を散し 車輪をもて碾すごとく之を罰す
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
人の霊魂はヱホバの燈火にして人の心の奥を窺ふ
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
王は仁慈と眞実をもて自らたもつ その位もまた恩恵のおこなひによりて堅くなる
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
少者の榮はその力 おいたる者の美しきは白髪なり
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
傷つくまでに打たば惡きところきよまり 打てる鞭は腹の底までもとほる
