Príslovia 20
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Il vino [è] schernitore, e la cervogia [è] tumultuante; E chiunque ne è vago non è savio.
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
Il terrore del re [è] come il ruggito del leoncello; Chi lo provoca ad indegnazione pecca [contro a] sè stesso.
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
[Egli è] gloria all'uomo di rimanersi di contesa; Ma chiunque è stolto si fa schernire.
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
Il pigro non ara per cagion del freddo; [E poi] nella ricolta va accattando, e [non trova] nulla.
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
Il consiglio nel cuor dell'uomo [è] un'acqua profonda; E l'uomo intendente l'attignerà.
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Il più degli uomini predicano ciascuno la sua benignità; Ma chi troverà un uomo verace?
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
I figliuoli del giusto, che cammina nella sua integrità, [Saranno] beati dopo di lui.
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Il re, sedendo sopra il trono del giudicio, Dissipa ogni male con gli occhi suoi.
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
Chi può dire: Io ho purgato il mio cuore, Io son netto del mio peccato?
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
Doppio peso, e doppio staio, [Sono] amendue cosa abbominevole al Signore.
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
Fin da fanciullo [l'uomo] è riconosciuto da' suoi atti, Se egli [sarà] puro, e se le sue opere [saranno] diritte.
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
Il Signore ha fatte amendue queste cose: E l'orecchio che ode, e l'occhio che vede.
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
Non amare il sonno, che tu non impoverisca; Tieni gli occhi aperti, [e] sarai saziato di pane.
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
Chi compera dice: [Egli è] cattivo, [egli è] cattivo; Ma quando se n'è andato, allora si vanta.
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
Vi è dell'oro, e delle perle assai; Ma le labbra di scienza [sono] un vaso prezioso.
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Prendi pure il vestimento di chi ha fatta sicurtà per lo strano; Prendi pegno da lui per gli stranieri.
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
Il pane acquistato con frode è soave all'uomo; Ma poi la sua bocca si trova piena di ghiaia.
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
I disegni son renduti stabili con consiglio; Fa' dunque la guerra con prudenti deliberazioni.
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Chi va sparlando palesa il segreto: Non rimescolarti adunque con chi è allettante di labbra.
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
La lampana di chi maledice suo padre, o sua madre, Sarà spenta nelle più oscure tenebre.
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
L'eredità acquistata di subito da principio Non sarà benedetta alla fine.
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Non dire: Io renderò il male; Aspetta il Signore, ed egli ti salverà.
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
Doppio peso [è] cosa abbominevole al Signore; E le bilance fallaci non [sono] buone.
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
I passi dell'uomo [sono] dal Signore; E come intenderà l'uomo la sua via?
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
Dire inconsideratamente: [Questa è] cosa sacra; E riflettere dopo aver fatti i voti, è un laccio all'uomo.
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Il re savio dissipa gli empi, E rimena la ruota sopra loro.
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
L'anima dell'uomo [è] una lampana del Signore, Che investiga tutti i segreti nascondimenti del ventre.
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
Benignità e verità guardano il re; Ed egli ferma il suo trono per benignità.
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
La forza de' giovani [è] la lor gloria; E l'onor de' vecchi [è] la canutezza.
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
I lividori delle battiture, e le percosse che penetrano addentro nel ventre [Sono] una lisciatura nel malvagio.
