Príslovia 20
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Der Wein, das starke Getränk, macht übermütig und wild, und keiner, der sich damit berauscht, wird weise.
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
Der König ist zu fürchten wie ein brüllender Löwe; wer sich seinen Zorn zuzieht, verwirkt sein Leben.
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
Abzulassen vom Zank ist für den Mann eine Ehre; jeder Narr aber kann die Zähne zeigen.
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
Im Herbst will der Faule nicht pflügen; begehrt er dann in der Ernte, so ist nichts da!
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
Tiefes Wasser ist der Rat im Herzen eines Mannes; ein verständiger Mann aber schöpft es aus.
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Viele Menschen werden gnädige Herren genannt; wer findet aber einen treuen Mann?
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
Ein Gerechter, der in seiner Unsträflichkeit wandelt, wohlgehe es seinen Kindern nach ihm!
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Ein König, der auf dem Richterstuhl sitzt, findet mit seinen Augen jeden Bösen heraus.
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
Wer kann sagen: Ich habe mein Herz geläutert, ich bin rein geworden von meiner Sünde?
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
Zweierlei Gewicht und zweierlei Maß, die sind beide dem HERRN ein Greuel!
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
Schon ein Knabe gibt durch seine Handlungen zu erkennen, ob er lauter und redlich werden will.
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
Ein hörendes Ohr und ein sehendes Auge, die hat beide der HERR gemacht.
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
Liebe den Schlaf nicht, sonst wirst du arm; tue deine Augen auf, so hast du zu essen genug!
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
«Es ist schlecht, es ist schlecht!» spricht der, welcher etwas kaufen will; nimmt er's aber doch, so rühmt er sich hernach.
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
Es gibt Gold und viele Perlen; aber ein kostbares Geschmeide sind verständige Lippen.
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Nimm ihm sein Kleid; denn er hat sich für einen Fremden verbürgt; und statt der Unbekannten pfände ihn aus!
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
Erschwindeltes Brot schmeckt dem Manne süß; aber hernach wird sein Mund voll Kies.
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
Pläne kommen durch Beratung zustande, und mit Überlegung führe Krieg!
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Ein umhergehender Verleumder plaudert Geheimnisse aus; darum, weil er das Maul nicht halten kann, laß dich gar nicht mit ihm ein!
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
Wer seinem Vater und seiner Mutter flucht, dessen Leuchte wird erlöschen in der dichtesten Finsternis.
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
Ein Erbe, das man zuerst kaum erwarten mag, wird schließlich nicht gesegnet sein.
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Du sollst nicht sagen: «Ich will Böses vergelten!» Harre des HERRN, der wird dir helfen!
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
Zweierlei Gewicht ist dem HERRN ein Greuel, und falsche Waage ist nicht gut.
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
Vom HERRN hangen die Schritte des Mannes ab; was versteht der Mensch von seinem Weg?
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
Es ist dem Menschen ein Fallstrick, überstürzt zu rufen: «Geweiht!» und erst nach dem Gelübde zu überlegen.
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Ein weiser König worfelt die Gottlosen und zerdrischt sie mit dem Rad.
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
Der Geist des Menschen ist eine Leuchte des HERRN; sie durchforscht alle Kammern des Leibes.
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
Gnade und Wahrheit werden den König behüten; durch Gnade befestigt er seinen Thron.
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
Der Jünglinge Zier ist ihre Kraft, und der Greise Schmuck ist ihr graues Haar.
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
Blutige Striemen reinigen vom Bösen, und Schläge treffen die Kammern des Leibes.
