< Príslovia 20 >

1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Moqueur est le vin, bruyante la boisson fermentée: qui s’en laisse troubler manque de sens.
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
La terreur qu’inspire le roi est comme le rugissement du lion; qui l’irrite compromet sa vie.
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
C’Est l’honneur de l’homme de se tenir loin des disputes; mais tout sot s’y jette à corps perdu.
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
Sous prétexte de froid le paresseux s’abstient de labourer; la moisson venue, il cherche et ne trouve rien.
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
Telles des eaux profondes, les idées abondent dans le cœur humain: l’homme avisé sait y puiser.
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Nombre d’hommes sont vantés pour leur bonté; mais qui trouvera un homme d’une entière loyauté?
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
Le juste marche dans son intégrité; heureux, ses enfants après lui!
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Le roi, assis sur le trône de justice, disperse par ses regards tous les malfaiteurs.
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
Qui osera dire: "J’Ai débarrassé mon cœur de toute tache, je suis purifié de mes péchés?"
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
Deux poids et deux mesures sont également en horreur à l’Eternel.
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
Déjà le jeune homme se révèle par ses actes, laissant deviner si son œuvre sera pure et droite.
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
L’Oreille qui entend, l’œil qui voit, l’Eternel les a faits tous deux.
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
N’Aime pas trop le sommeil, sous peine de t’appauvrir; aie les yeux ouverts et tu auras du pain en abondance.
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
"Mauvais, mauvais!" dit l’acheteur: il se retire et s’applaudit du marché.
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
Il existe de l’or, une quantité de perles fines; mais la parure précieuse entre toutes, ce sont des lèvres intelligentes.
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Quelqu’un s’est-il porté garant pour un étranger, saisis son vêtement; s’il cautionne une inconnue, nantis-toi de son gage.
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
Le pain dû au mensonge peut être agréable à l’homme; finalement, sa bouche est pleine de gravier.
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
Que tes résolutions soient fondées sur la réflexion; fais la guerre suivant un plan habile.
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Qui colporte des commérages trahit des secrets; n’aie aucun rapport avec le bavard imprudent.
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
Si quelqu’un maudit père et mère, que son flambeau soit comme un lumignon fumeux dans d’épaisses ténèbres!
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
Un héritage souillé dans sa source ne saurait être béni dans la suite.
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Ne dis pas: "Je veux rendre le mal!" Espère en Dieu, il te prêtera secours.
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
Deux poids sont en horreur à l’Eternel; des balances trompeuses, quelle détestable chose!
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
Les pas de l’homme sont dirigés par Dieu; mais combien l’homme doit considérer sa voie!
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
L’Abus des choses saintes est un piège pour l’homme, comme de prodiguer les vœux.
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Un roi sage disperse les méchants et fait passer la roue sur eux.
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
L’Âme de l’homme est un flambeau divin, qui promène ses lueurs dans les replis du cœur.
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
La bonté et la vérité protègent le roi; le soutien de son trône, c’est l’amour.
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
La vigueur est la gloire de la jeunesse, les cheveux blancs la parure de la vieillesse.
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
De cuisantes blessures sont comme un onguent pour le méchant, ainsi que des coups qui retentissent jusqu’au fond de l’être.

< Príslovia 20 >