Príslovia 20
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Le vin est moqueur, la boisson forte est tumultueuse, et quiconque s’y égare n’est pas sage.
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
La terreur du roi est comme le rugissement d’un jeune lion: qui l’irrite, pèche contre sa propre âme.
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
C’est la gloire d’un homme que de s’abstenir des contestations, mais chaque fou s’y engage.
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
À cause de l’hiver, le paresseux ne laboure pas; lors de la moisson, il mendiera et n’aura rien.
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
Le conseil dans le cœur d’un homme est une eau profonde, et l’homme intelligent y puise.
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Nombre d’hommes proclament chacun sa bonté; mais un homme fidèle, qui le trouvera?
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
Le juste marche dans son intégrité; heureux ses fils après lui!
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Le roi siège sur le trône du jugement; il dissipe tout mal par son regard.
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
Qui dira: J’ai purifié mon cœur, je suis net de mon péché?
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
Poids et poids, épha et épha, sont tous deux en abomination à l’Éternel.
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
Même un jeune garçon se fait connaître par ses actions, si sa conduite est pure et si elle est droite.
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
Et l’oreille qui entend et l’œil qui voit, l’Éternel les a faits tous les deux.
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
N’aime pas le sommeil, de peur que tu ne deviennes pauvre; ouvre tes yeux, [et] rassasie-toi de pain.
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
Mauvais, mauvais! dit l’acheteur; puis il s’en va et se vante.
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
Il y a de l’or et beaucoup de rubis; mais les lèvres de la connaissance sont un vase précieux.
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Prends son vêtement, car il a cautionné autrui; et prends de lui un gage, à cause des étrangers.
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
Le pain du mensonge est agréable à l’homme; mais ensuite, sa bouche est pleine de gravier.
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
Les plans s’affermissent par le conseil; et fais la guerre avec prudence.
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Qui va rapportant révèle le secret; aussi ne te mêle pas avec le bavard.
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
Qui maudit son père et sa mère, – sa lampe s’éteindra au sein des ténèbres.
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
L’héritage acquis avec hâte au commencement, ne sera pas béni à la fin.
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Ne dis point: Je rendrai le mal. Attends-toi à l’Éternel, et il te sauvera.
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
Poids et poids est en abomination à l’Éternel, et la fausse balance n’est pas une chose bonne.
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
Les pas de l’homme viennent de l’Éternel; et comment un homme comprendrait-il sa propre voie?
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
C’est un piège pour l’homme que de dire précipitamment: Chose sainte! – et, après des vœux, d’examiner.
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Un roi sage disperse les méchants, et ramène sur eux la roue.
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
L’esprit de l’homme est une lampe de l’Éternel; il sonde toutes les profondeurs du cœur.
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
La bonté et la vérité préservent le roi, et il soutient son trône par la bonté.
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
L’ornement des jeunes gens, c’est leur force; et la gloire des vieillards, ce sont les cheveux blancs.
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
Les meurtrissures [et] les plaies nettoient le mal, et les coups, les profondeurs de l’âme.
