< Príslovia 20 >
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Ang vino maoy usa ka tigtamay, ang maisug nga ilimnon mao ang sabaan; Ug bisan kinsa nga masayup tungod niini dili manggialamon.
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
Ang pagkamakalilisang sa usa ka hari ingon sa pagngulob sa usa ka leon: Kadtong magahagit kaniya sa pagpakasuko magapakasala batok sa iyang kaugalingong kinabuhi.
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
Maoy usa ka kadungganan alang sa usa ka tawo ang pagpahilayo gikan sa pagpakig-away; Apan ang tagsatagsa ka buang magakaaway.
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
Ang tapulan dili modaro tungod sa panahon nga tingtugnaw; Busa siya magapakilimos sa tingani, ug walay maiya.
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
Ang tambag diha sa kasingkasing sa tawo ingon sa halalum nga tubig, Apan ang usa ka tawo nga may salabutan magatimba niini.
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Ang kadaghanan sa mga tawo magabutyag sa tagsatagsa sa iyang kaugalingong kalolot; Apan sa usa ka matinumanon nga tawo kinsay makakaplag kaniya?
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
Ang usa ka tawong matarung magalakat diha sa iyang pagkahingpit sa kasingkasing, Bulahan ang iyang mga anak sunod kaniya.
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Ang usa ka hari nga magalingkod sa trono sa paghukom Magapatibulaag sa tanang dautan pinaagi sa iyang mga mata.
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
Kinsay makaingon, gihimo ko ang akong kasingkasing nga malinis, Ako ulay gikan sa akong sala?
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
Ang nagkalainlaing mga timbangan ug nagkalainlaing mga sukdanan, Silang duruha managsama mga q2 dulumtanan kang Jehova.
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
Bisan ang usa ka bata magapaila sa iyang kaugalingon pinaagi sa iyang mga buhat, Kong ang iyang buhat maputi ba ug kong kini matarung ba.
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
Sa mapatalinghugon nga igdulungog, ug sa matinan-awong mata, Si Jehova ang nagbuhat bisan niining duruha.
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
Ayaw paghigugmaa ang pagkatulog, tingali unya ikaw modangat sa pagkakabus; Bukha ang imong mga mata, ug ikaw mabusog sa tinapay.
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
Dili maayo, dili maayo, nagapamulong ang pumapalit; Apan sa makalakaw na siya sa iyang dalan, unya siya magapangandak.
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
Adunay bulawan, ug daghang mga rubi; Apan ang mga ngabil sa kahibalo maoy usa ka bililhong mutya.
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Kuhaa ang iyang panapton nga maoy pasalig alang sa usa ka lumalangyaw; Ug batonan mo siya sa usa ka saad nga maoy pasalig alang sa mga dumuloong.
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
Ang tinapay sa kabakakan matam-is sa usa ka tawo; Apan sa kaulahian ang iyang baba mapuno sa grava.
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
Ang tagsatagsa ka tuyo natukod pinaagi sa pagtambag; Ug pinaagi sa maalamong pagmando nakiggubat ikaw.
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Kadtong magasuroysuroy ingon sa usa ka witwitan nagabutyag sa mga tinagoan; Busa ayaw pagpakigkauban niadtong magapalapad sa pagwalis sa iyang mga ngabil.
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
Bisan kinsa nga magatunglo sa iyang amahan kun sa iyang inahan, Ang iyang lamparahan pagapalongon diha sa kaitum sa kangitngitan.
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
Ang usa ka panulondon mahimong kuhaon sa hinanali sa sinugdanan; Apan ang katapusan niana dili pagabulahanon.
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Dili ka mag-ingon: Ako mobalus sa dautan: Humulat ka kang Jehova, ug siya magaluwas kanimo.
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
Ang nagkalainlaing mga bato sa timbangan maoy usa ka dulumtanan kang Jehova; Ug ang usa ka limbongan nga timbangan dili maayo.
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
Ang mga pagpanlihok sa usa ka tawo iya ni Jehova; Nan unsaon man sa pagpakasabut sa tawo sa iyang dalan?
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
Kini maoy usa ka lit-ag sa usa ka tawo nga mamulong sa hinanali: Kini maoy balaan, Ug tapus sa mga panaad ang pagpakigsayud.
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Ang usa ka hari nga manggialamon magaalig-ig sa dautan, Ug magapaligid kanila sa ligid sa giukan.
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
Ang espiritu sa tawo mao ang lamparahan ni Jehova, Nagasusi sa tanan niyang kinahiladman uyamut nga mga dapit.
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
Kalooy ug kamatuoran nagapanalipod sa hari; Ug ang iyang trono ginatuboy tungod sa kalolot.
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
Ang himaya sa mga batan-ong lalake mao ang ilang kusog; Ug ang katahum sa mga tigulang mao ang ilang ubanon nga ulo.
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
Ang mga labud nga makasamad makahugas sa dautan; Ug ang mga pagbunal molagbas sa kinahiladman uyamut nga mga dapit.