Príslovia 20
1 Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý.
Nowa da adini bagade nasea, e da feloale gegesu hou amola wadela: le sia: su hou bagade hamosa. Nowa dunu e adini bagadewane ba: sea, ea hou da gagaoui dunu agoai gala.
2 Hrůza královská jako řvání mladého lva; kdož ho rozhněvá, hřeší proti životu svému.
Di da laione wa: me amo da gegesenebe ema beda: i amo defele ougi bagade hina bagadema beda: mu da defea. Di da hina bagade ougima: ne hamosea, amo hou da di gobele fane legesu hou defele.
3 Přestati od sváru jest to každému ku poctivosti, ale kdožkoli se do nich zapletá, blázen jest.
Gagaoui dunu huluane da sia: ga gegesu hou musu dawa: Be sia: ga gegesu amo yolesimu da hou noga: idafa.
4 Lenoch neoře pro zimu, pročež žebrati bude ve žni, ale nadarmo.
Bugili nasu dunu da hihi dabuli aligiba: le ea osobo gidinasu i amoga osobo hame gidinasea, e da fa: no ha: i manu dadamimu hame ba: mu.
5 Rada v srdci muže voda hluboká, muž však rozumný dosáhne jí.
Osobo bagade dunu ilia asigi dawa: su da hano nasu ulidou amo ganodini diala agoane gala. Be bagade dawa: su dunu da asigi dawa: su hiougili gadosu dawa:
6 Větší díl lidí honosí se účinností svou, ale v pravdě takového kdo nalezne?
Dunu bagohame da ilia mae fisili fuligala: su hou fawane hamonana, ilia udigili sia: sa. Be moloidafa fuligala: su dunu amo di da hogoi helele, hame ba: mu.
7 Spravedlivý ustavičně chodí v upřímnosti své; blažení synové jeho po něm.
Nowa mano ilia eda da moloidafa hou fawane hamosea, da hahawane esala.
8 Král sedě na soudné stolici, rozhání očima svýma všecko zlé.
Hina bagade e da dunu enoma fofada: sea, e da wadela: i hou ba: sea, amo ea bai hedolo dawa: sa.
9 Kdo může říci: Očistil jsem srdce své? Èist jsem od hříchu svého?
Dunu afaega, “Na da wadela: i hou hamedafa hamosu,” amane sia: mu da hamedei.
10 Závaží rozdílná a míra rozdílná, obé to ohavností jest Hospodinu.
Hina Gode da nowa dunu da dioi ba: su amola defei ba: su liligi amo ogogole hamosea, ilima higa: i hodosa.
11 Po skutcích svých poznáno bývá také i pachole, jest-li upřímé a pravé dílo jeho.
Dunu huluane amola mano ilia hamobe ba: sea, eno dunu da ilia houdafa dawa: mu. Ilia da moloidafa amola noga: iwane hamosea, dunu eno da ilia houdafa da noga: i hedolo dawa: mu.
12 Ucho, kteréž slyší, a oko, kteréž vidí, obé to učinil Hospodin.
Hina Gode e da ninima si amoga nini da ba: ma: ne amola ge amoga nini da nabima: ne, amo ninima i dagoi.
13 Nemiluj snu, abys nezchudl, otevři oči své, a nasytíš se chlebem.
Di da eso huluane golai dialea, di da hame gagui agoai esalumu. Di eso huluane hawa: hamosea, ha: i manu bagade ba: mu.
14 Zlé, zlé, říká ten, kdož kupuje, a odejda, tedy se chlubí.
Liligi lala masu dunu da liligi ligisisu liligi amo muni bagade ba: sea, da: i dione egasa. Be amomane, ea asili, muni fonobahadi fawane amoga lai, e da hidale sia: sa.
15 Zlato a množství perel, a nejdražší klínot jsou rtové umělí.
Nowa da hi sia: dasu amo ea bai noga: le dawa: sea, amo hou da moloidafa amola gouli amola silifa ea lasu defei baligisa.
16 Vezmi roucho toho, kterýž slíbil za cizího, a kdo za cizozemku, základ jeho.
Degabo ba: i dunu da liligi bidi lale, bidi mae iawane fa: no imunu sia: sea, be eno dunu da amo dunu ea fa: no imunu bidi, amo hi da wali imunu sia: sea, e da gagoule agoane hamosa. Amola degabo ba: i dunu da bidi bu hame iasea, bidi iasu dunu da gagaoui dunu amo ea soge lamu da defea.
17 Chutný jest někomu chléb falše, ale potom ústa jeho pískem naplněna bývají.
Ha: i manu wamolale lai da hedaidafa gala. Be fa: no wamolasu dunu ea lafi da sa: i boso amoga nabai defele ba: mu.
18 Myšlení radou upevňuj, a s opatrnou radou veď boj.
Mae ilegele, udigili gegemusa: mae masa. Hidadea fada: i sia: ne iasu nabasea, didi ba: mu.
19 Kdo vynáší tajnost, chodí neupřímě, pročež k lahodícímu rty svými nepřiměšuj se.
Baligiduli sia: su dunu da sia: wamolegemu hame dawa: Sia: bagade sia: dabe dunu ilima mae gilisima.
20 Kdo zlořečí otci svému neb matce své, zhasne svíce jeho v temných mrákotách.
Dia ada amola ame ela aligima: ne gagabusia, di da gamali amo da gasia ea digagala: i haba: dosu defele bogomu.
21 Dědictví rychle z počátku nabytému naposledy nebývá dobrořečeno,
Dia muni asabole lasea, amo muni da fa: no agoane dia esalusu bagade hame fidimu.
22 Neříkej: Odplatím se zlým; očekávej na Hospodina, a vysvobodí tě.
Dunu da dima wadela: le hamosea, dia disu dabe mae ima. Di Hina Godema dafawaneyale dawa: sea, Hi fawane da amo hou hahamomu.
23 Ohavností jsou Hospodinu závaží rozdílná, a váhy falešné neoblibuje.
Hina Gode da nowa dunu da dioi ba: su amola defei ba: su liligi amo ogogole hamosea, ilima higa: i hodosa.
24 Od Hospodina jsou krokové muže, ale člověk jak vyrozumívá cestě jeho?
Nowa dunu da hina: esalusu logo ahoabe dawa: bela: ? E da hame dawa: Be Hina Gode Hifawane da ninia esalusu logo huluane ilegei dagoi.
25 Osídlo jest člověku pohltiti věc posvěcenou, a po slibu zase toho vyhledávati.
Noga: le dadawa: lalu, Godema imunusa: ilegele sia: ma. Di da fa: no da: i diosa: besa: le, hedolo mae sia: ma.
26 Král moudrý rozptyluje bezbožné, a uvodí na ně pomstu.
Bagade dawa: su hina bagade dunu da wadela: i hamosu dunu hogole ba: mu. Amasea, e da ema mae asigili se imunu.
27 Duše člověka jest svíce Hospodinova, kteráž zpytuje všecky vnitřnosti srdečné.
Hina Gode da hadigi gamali agoane, ninia asigi dawa: su amola a: silibu ganodini, E da ninia hou hogosa.
28 Milosrdenství a pravda ostříhají krále, a milosrdenstvím podpírá se trůn jeho.
Hina bagade dunu da moloiwane amola asigiwane ea hawa: hamosea, e da ode bagohame ea soge ganodini hinawane esalumu.
29 Ozdoba mládenců jest síla jejich, a okrasa starců šediny.
Ninia goi ayeligi ilia gasa amo heawini mageda. Amola asigilai gago aligi dunu ilima nodone nabawane hamosa.
30 Modřiny ran jsou lékařství při zlém, a bití vnitřnostem života.
Ninia mogili eso enoga wadela: i hou hamosea, ninia hou afadenemu gasa bagade ba: sa. Be se nabasu bagade da ninima doaga: sea, ninia hou afadenemusa: dawa:
