Príslovia 2
1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
Hijo mío, si acoges mis palabras, y guardas mis preceptos en tu corazón,
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
aplicando tu oído a la sabiduría, e inclinando tu corazón a la inteligencia;
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
si invocas la prudencia y con tu voz llamas a la inteligencia;
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
si la buscas como la plata, y la exploras como un tesoro,
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
entonces sabrás lo que es el temor de Yahvé, y habrás hallado el conocimiento de Dios.
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
Porque Yahvé da la sabiduría; de su boca salen el conocimiento y la inteligencia.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
Él guarda para los buenos la salvación, y es el escudo de los que proceden rectamente;
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
El cubre las sendas de la justicia, y protege los pasos de sus santos.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
Entonces conocerás la justicia y la equidad, la rectitud y todo sendero bueno.
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
Cuando entrare en tu corazón la sabiduría, y se complaciere tu alma en el conocimiento,
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
velará sobre ti la prudencia, y la inteligencia será tu salvaguardia,
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
para librarte del camino de los malvados, y de los hombres de lengua perversa,
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
de aquellos que abandonan el camino recto, para andar por sendas tenebrosas;
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
que se alegran haciendo el mal, y se deleitan en las peores perversidades.
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
Siguen caminos tortuosos, y perversas son sus andanzas.
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
Ella te librará de la mujer ajena, de la extraña que usa de dulces palabras,
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
que deja al compañero de su juventud y se olvida del pacto de su Dios.
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
Su casa está en la vereda de la muerte, y sus pasos conducen a la ruina.
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
Cuantos entran en ella no retornan, no alcanzan más las sendas de la vida.
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
Anda tú, pues, por el camino de los buenos; y sigue las pisadas de los justos.
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
Porque los rectos habitarán la tierra, y los íntegros permanecerán en ella.
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
Mas los impíos serán exterminados de la tierra, y desarraigados de ella los pérfidos.
