Príslovia 2
1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
Filho meu, se aceitares minhas palavras, e depositares em ti meus mandamentos,
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
Para fazeres teus ouvidos darem atenção à sabedoria, [e] inclinares teu coração à inteligência;
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
E se clamares à prudência, [e] à inteligência dirigires tua voz;
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
Se tu a buscares como a prata, e a procurares como que a tesouros escondidos,
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
Então entenderás o temor ao SENHOR, e acharás o conhecimento de Deus.
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
Porque o SENHOR dá sabedoria; de sua boca [vem] o conhecimento e o entendimento.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
Ele reserva a boa sabedoria para os corretos; [ele é] escudo para os que andam em sinceridade.
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
Para guardar os caminhos do juízo; e conservar os passos de seus santos.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
Então entenderás a justiça e o juízo, e a equidade; [e] todo bom caminho.
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
Quando a sabedoria entrar em teu coração, e o conhecimento for agradável à tua alma.
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
O bom senso te guardará, e o entendimento te preservará:
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
- Para te livrar do mau caminho, e dos homens que falam perversidades;
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
Que deixam as veredas da justiça para andarem pelos caminhos das trevas;
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
Que se alegram em fazer o mal, e se enchem de alegria com as perversidades dos maus;
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
Cujas veredas são distorcidas, e desviadas em seus percursos.
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
- Para te livrar da mulher estranha, e da pervertida, [que] lisonjeia com suas palavras;
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
Que abandona o guia de sua juventude, e se esquece do pacto de seu Deus.
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
Porque sua casa se inclina para a morte, e seus caminhos para os mortos.
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
Todos os que entrarem a ela, não voltarão mais; e não alcançarão os caminhos da vida.
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
- Para andares no caminho dos bons, e te guardares nas veredas dos justos.
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
Porque os corretos habitarão a terra; e os íntegros nela permanecerão.
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
Porém os perversos serão cortados da terra, e os infiéis serão arrancados dela.
