< Príslovia 2 >

1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
fili mi si susceperis sermones meos et mandata mea absconderis penes te
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
ut audiat sapientiam auris tua inclina cor tuum ad noscendam prudentiam
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
si enim sapientiam invocaveris et inclinaveris cor tuum prudentiae
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
si quaesieris eam quasi pecuniam et sicut thesauros effoderis illam
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
tunc intelleges timorem Domini et scientiam Dei invenies
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
quia Dominus dat sapientiam et ex ore eius scientia et prudentia
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
custodiet rectorum salutem et proteget gradientes simpliciter
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
servans semitas iustitiae et vias sanctorum custodiens
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
tunc intelleges iustitiam et iudicium et aequitatem et omnem semitam bonam
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
si intraverit sapientia cor tuum et scientia animae tuae placuerit
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
consilium custodiet te prudentia servabit te
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
ut eruaris de via mala ab homine qui perversa loquitur
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
qui relinquunt iter rectum et ambulant per vias tenebrosas
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
qui laetantur cum malefecerint et exultant in rebus pessimis
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
quorum viae perversae et infames gressus eorum
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
ut eruaris a muliere aliena et ab extranea quae mollit sermones suos
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
et relinquit ducem pubertatis suae
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
et pacti Dei sui oblita est inclinata est enim ad mortem domus eius et ad impios semitae ipsius
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
omnes qui ingrediuntur ad eam non revertentur nec adprehendent semitas vitae
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
ut ambules in via bona et calles iustorum custodias
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
qui enim recti sunt habitabunt in terra et simplices permanebunt in ea
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
impii vero de terra perdentur et qui inique agunt auferentur ex ea

< Príslovia 2 >