Príslovia 2
1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
Mofavre'nimoke, Nagri kema antahinka kasegenima eri kagu'afi nentenka,
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
knare antahintahire kagesa neminka, kagu tumokareti hunka ama' antahi'zana e'nerinka,
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
kagrama knare'zane havizanema refko hu antahintahigu'ene, ama' antahizanku'ma kezama netinka,
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
silvagu'ma hiankna hunka knare antahizankura nehakrenka, marerisa zantami frakinte'nea zanku hakreankna hunka hakresunka,
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
Ra Anumzamofoma kore hunteno agoragama manizana keama nehunka, Anumzamofo antahi'zana hakrenka erifore hugahane.
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
Na'ankure Ra Anumzamo'a knare antahiza neramigeno, Agri agipinti antahi'zane, antahi ama'ma huzamofo kea ne-e.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
Fatgo vahe'mofona knare antahiza ante avitenenteno, makazampima mani fatgoma huno mania vahe'mofona, Agra hanko zamigna nehie.
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
Na'ankure Agrake fatgo vahe'mokizmia kama vano hu'zazmifina kegava nehuno, zamagu tumoteti hu'za amage'ma antaza nagara kavu'za zamifina zamagu nevazie.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
Ana nehunka fatgo avu'avazane, fatgo huno ke refkohu avu'ava ene, maka vahe'ma mago avamente avu'ava'ma hunte'zana antahi ankeregahane.
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
Na'ankure knare antahintahimo kagu'afi unefrenigeno, antahi'zamo'a, kazeri muse hugahie.
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
Knare antahizamo'a kva hugante'nenigeno, ama' antahintahimo'a kaguvazigahie.
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
Knare antahizamo'a kefo avu'avaza'ma nehu'za, akrehe krehe zmageru'ma neraza vahepintira, kaza huno kagu'vazigahie.
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
Iza'o fatgo avu'avamofo kama atremo'a, hani avu'avamofo kampi nevie.
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
Iza'o knare osu avu'ava'ma musema huno nehuno, akrehe krehe kefo avu'avazankuma muse nehimo'a,
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
kama vu'zama'amo fatgo osu'neankino, havige vahe manine.
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
Arumofo a'mo monko'za huno vano nehania a'mo, nagrane eno huno kazeri savri hu'naku hanianagi, ana knare antahintahi'zamo'a kahokeno kaguvazigahie.
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
Ana a'mo nevena netreno, kahefazniare Anumzamofo avure'ma huhagerafina'a huvempa kea amefi hunemie.
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
Na'ankure ana a'mofo nompima ufre'sanana, fri vahe'mokizmi kumate vu'nea kampi vugahane.
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
Agrite'ma vimo'a eteno omeno, knare asimu eri kana onkegahie.
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
E'ina hu'negu knare vahe'mo'ma nevia kante nevunka, fatgo avu'ava'ma nehia vahe'mofo kante vugahane.
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
Na'ankure hazenkezmi omane vahe'mo'za ana moparera nemani'nesage'za, maka zampima mani fatgoma nehaza vahe'mo'za ana mopare manigahaze.
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
Hianagi kefo avu'ava'ma nehaza vahe'mokizmia ana mopafintira zamazu hunetreno, fatgoma hu'za omanisaza vahera zamahe fanane hugahie.
