< Príslovia 2 >

1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
Mon fils, si tu reçois mes paroles, et si tu caches mes commandements en toi,
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
En sorte que ton oreille écoute la sagesse: incline ton cœur pour connaître la prudence.
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
Car si tu invoques la sagesse, et que tu inclines ton cœur vers la prudence;
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
Si tu la recherches comme l’argent, et que tu creuses pour la trouver, comme les trésors:
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
Alors tu comprendras la crainte du Seigneur, et tu trouveras la science de Dieu.
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
Parce que c’est le Seigneur qui donne la sagesse, et que de sa bouche sortent la prudence et la science.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
Il veillera au salut des hommes droits, et protégera ceux qui marchent dans la simplicité,
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
Conservant les sentiers de la justice, et gardant les voies des saints.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
C’est alors que tu comprendras la justice et le jugement, et l’équité et tout bon sentier.
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
Si la sagesse entre dans ton cœur, et que la science à ton âme plaise,
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
Le conseil te gardera, et la prudence te sauvera,
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
Afin que tu sois arraché à une voie mauvaise, et à l’homme qui tient des discours pervers;
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
À ceux qui abandonnent le droit chemin, et qui marchent par des voies ténébreuses,
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
Qui se réjouissent lorsqu’ils ont mal fait, qui tressaillent de joie dans les choses les plus mauvaises,
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
Dont les voies son perverses, et dont les démarches sont infâmes.
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
Afin que tu sois arraché à la femme d’autrui, et à l’étrangère, qui amollit ses paroles;
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
Qui abandonne le guide de sa jeunesse,
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
Et qui a oublié l’alliance de son Dieu: sa maison penche vers la mort, et ses sentiers vers les enfers;
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
Tous ceux qui entrent chez elle ne reviendront pas, et ne prendront pas les sentiers de la vie.
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
Afin que tu marches dans une voie bonne, et que tu gardes les sentiers des justes.
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
Car les hommes qui sont droits habiteront sur la terre, et les simples y demeureront constamment.
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
Mais les impies seront exterminés de la terre; et les méchants en seront enlevés.

< Príslovia 2 >