Príslovia 2
1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
Poikani, jos sinä otat minun sanani varteen ja kätket mieleesi minun käskyni,
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
niin että herkistät korvasi viisaudelle ja taivutat sydämesi taitoon-
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
niin, jos kutsut ymmärrystä ja ääneesi huudat taitoa,
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
jos haet sitä kuin hopeata ja etsit sitä kuin aarretta,
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
silloin pääset ymmärtämään Herran pelon ja löydät Jumalan tuntemisen.
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
Sillä Herra antaa viisautta, hänen suustansa lähtee tieto ja taito.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
Oikeamielisille hänellä on tallella pelastus, kilpi nuhteettomasti vaeltaville,
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
niin että hän suojaa oikeuden polut ja varjelee hurskaittensa tien.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
Silloin ymmärrät vanhurskauden ja oikeuden ja vilpittömyyden-hyvyyden tien kaiken;
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
sillä viisaus tulee sydämeesi, ja tieto tulee sielullesi suloiseksi,
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
taidollisuus on sinua varjeleva ja ymmärrys suojeleva sinut.
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
Se pelastaa sinut pahojen tiestä, miehestä, joka kavalasti puhuu;
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
niistä, jotka ovat hyljänneet oikeat polut vaeltaaksensa pimeyden teitä;
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
niistä, jotka iloitsevat pahanteosta, riemuitsevat häijystä kavaluudesta,
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
joiden polut ovat mutkaiset ja jotka joutuvat väärään teillänsä. -
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
Se pelastaa sinut irstaasta naisesta, vieraasta vaimosta, joka sanoillansa liehakoitsee,
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
joka on hyljännyt nuoruutensa ystävän ja unhottanut Jumalansa liiton.
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
Sillä hänen huoneensa kallistuu kohti kuolemaa, hänen tiensä haamuja kohden.
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
Ei palaja kenkään, joka hänen luoksensa menee, eikä saavu elämän poluille.
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
Niin sinä vaellat hyvien tietä ja noudatat vanhurskasten polkuja.
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
Sillä oikeamieliset saavat asua maassa, ja nuhteettomat jäävät siihen jäljelle;
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
mutta jumalattomat hävitetään maasta, ja uskottomat siitä reväistään pois.
