< Príslovia 2 >

1 Synu můj, přijmeš-li slova má, a přikázaní má schováš-li u sebe;
Sine moj, ako primiš moje riječi i pohraniš u sebi moje zapovijedi,
2 Nastavíš-li moudrosti ucha svého, a nakloníš-li srdce svého k opatrnosti;
i uhom svojim osluhneš mudrost i obratiš svoje srce razboru;
3 Ovšem, jestliže na rozumnost zavoláš, a na opatrnost zvoláš-li;
jest, ako prizoveš razum i zavapiš za razborom;
4 Budeš-li jí hledati jako stříbra, a jako pokladů pilně vyhledávati jí:
ako ga potražiš kao srebro i tragaš za njim kao za skrivenim blagom -
5 Tehdy porozumíš bázni Hospodinově, a známosti Boží nabudeš;
tada ćeš shvatiti strah Gospodnji i naći ćeš Božje znanje.
6 Nebo Hospodin dává moudrost, z úst jeho umění a opatrnost.
Jer Jahve daje mudrost, iz njegovih usta dolazi znanje i razboritost.
7 Chová upřímým dlouhověkosti, pavézou jest chodícím v sprostnosti,
On pravednicima pruža svoju pomoć, štit je onih koji hode u bezazlenosti.
8 Ostříhaje stezek soudu; on cesty svatých svých ostříhá.
Jer on štiti staze pravde i čuva pute svojih pobožnika.
9 Tehdy porozumíš spravedlnosti a soudu, a upřímosti i všeliké cestě dobré,
Tada ćeš shvatiti pravdu, pravicu, pravednost i sve staze dobra,
10 Když vejde moudrost v srdce tvé, a umění duši tvé se zalíbí.
jer će mudrost ući u tvoje srce i spoznaja će obradovati tvoju dušu.
11 Prozřetelnost ostříhati bude tebe, a opatrnost zachová tě,
Oprez će paziti na te i razboritost će te čuvati:
12 Vysvobozujíc tě od cesty zlé, a od lidí mluvících věci převrácené,
da te izbavi od zla puta, od varava čovjeka,
13 Kteříž opouštějí stezky přímé, aby chodili po cestách tmavých,
od onih koji ostavljaju staze poštenja te idu mračnim putovima;
14 Kteříž se veselí ze zlého činění, plésají v převrácenostech nejhorších,
koji se vesele čineći zlo i likuju u opačinama zloće;
15 Jejichž stezky křivolaké jsou, anobrž zmotaní jsou na cestách svých;
kojih su staze krive i koji su opaki na svojim putovima;
16 Vysvobozujíc tě i od ženy postranní, od cizí, kteráž řečmi svými lahodí,
da te izbavi od preljubnice i od tuđinke koja laska riječima;
17 Kteráž opouští vůdce mladosti své, a na smlouvu Boha svého se zapomíná;
koja ostavlja prijatelja svoje mladosti i zaboravlja zavjet svoga Boga
18 K smrti se zajisté nachyluje dům její, a k mrtvým stezky její;
jer joj kuća tone u smrt i njezini putovi vode mrtvima.
19 Kteřížkoli vcházejí k ní, nenavracují se zase, aniž trefují na cestu života;
Tko god zalazi k njoj ne vraća se nikad i ne nalazi više putove života.
20 Abys chodil po cestě dobrých, a stezek spravedlivých abys ostříhal.
Zato idi putem čestitih i drži se staza pravedničkih!
21 Nebo upřímí bydliti budou v zemi, a pobožní zůstanou v ní;
Jer samo će pravedni nastavati zemlju i bezazleni će ostati na njoj.
22 Bezbožní pak z země vyťati budou, a přestupníci vykořeněni budou z ní.
A opake će zbrisati sa zemlje i bogohulnike iščupati iz nje.

< Príslovia 2 >