Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Zviri nani kuva murombo ane mafambiro akarurama, pane benzi rine muromo wakatsauka.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Hazvibatsiri kushingaira usina zivo, kana kukurumidza uchizorasika nzira.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
Upenzi hwomunhu hunoparadza upenyu hwake, asi mwoyo wake unotsamwira Jehovha.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Pfuma inouyisa shamwari zhinji, asi murombo anosiyiwa neshamwari dzake.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
Chapupu chenhema hachingaregi kurangwa, uye uyo anodurura manyepo haangaregedzwi.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Vazhinji vanotsvaka nyasha kumutongi, uye mumwe nomumwe ishamwari yomunhu anopa zvipo.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Murombo anoraswa nehama dzake dzose, kuzoti shamwari dzake, dzinomunzvenga zvakadii! Kunyange akavatevera achidemba kwazvo havangawanikwi.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
Uyo anowana uchenjeri anoda upenyu hwake; uye anochengeta kunzwisisa anobudirira.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
Chapupu chenhema hachingaregi kurangwa, uye uyo anodurura manyepo achaparara.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Hazvina kufanira kuti benzi rigarike, ko, zvakanyanya kuipa sei kuti muranda atonge machinda!
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
Uchenjeri hwomunhu hunomupa mwoyo murefu; kukudzwa kwake ndiko kukanganwira kudarika kwomumwe.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
Kutsamwa kwamambo kwakafanana nokuomba kweshumba, asi nyasha dzake dzakaita sedova pauswa.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
Mwanakomana benzi ndiko kuparara kwababa vake, uye mukadzi anokakavara akafanana nemvura inoramba ichingodonha.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Dzimba nepfuma inhaka inobva kuvabereki, asi mukadzi akanaka anobva kuna Jehovha.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Usimbe hunouyisa hope dzakadzama, uye munhu asingashandi achafa nenzara.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Uyo anoteerera kurayira anochengetedza upenyu hwake, asi uyo asina hanya nenzira dzake achafa.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Uyo anonzwira varombo tsitsi anopa kuna Jehovha, uye achamupa mubayiro wezvaakaita.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Ranga mwanakomana wako, nokuti mukuranga ndimo mune tariro; usava nechikamu pakuparadzwa kwake.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
Munhu ane hasha zvikuru anofanira kuripa mhosva yake; kana ukamununura, unofanira kuzomununurazve.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Teerera zano ugamuchire kurayirwa, uye pakupedzisira uchava wakachenjera.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Mune urongwa huzhinji mumwoyo momunhu, asi kuda kwaJehovha ndiko kunobudirira.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Chinodiwa nomunhu rudo rusingagumi; zviri nani kuva murombo pano kuva murevi wenhema.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
Kutya Jehovha kunotungamirira kuupenyu: Ipapo munhu achazorora zvakanaka, asingawirwi nedambudziko.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Simbe inoisa ruoko rwayo mundiro; igotadza kunyange kurwudzosa kumuromo wayo!
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Rova museki, ipapo vasina mano vachadzidzawo ungwaru; tsiura munhu ane njere, ipapo achawana zivo.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
Uyo anobira baba vake uye achidzinga mai vake mwanakomana anonyadzisa.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Mwanakomana wangu, ukasateerera kurayirwa, uchatsauka kubva pamashoko oruzivo.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
Chapupu chakaipa chinoseka kururamisira, uye muromo womunhu akaipa unomedza zvakaipa.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Kurangwa kwakagadzirirwa vaseki, uye kurohwa misana yamapenzi.
