Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
ただしく歩むまづしき者は くちびるの悖れる愚なる者に愈る
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
心に思慮なければ善らず 足にて急ぐものは道にまよふ
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
人はおのれの痴によりて道につまづき 反て心にヱホバを怨む
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
資財はおほくの友をあつむ されど貧者はその友に疎まる
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
虚偽の證人は罰をまぬかれず 謊言をはくものは避るることをえず
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
君に媚る者はおほし 凡そ人は贈物を與ふる者の友となるなり
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
貧者はその兄弟すらも皆これをにくむ 況てその友これに遠ざからざらんや 言をはなちてこれを呼とも去てかへらざるなり
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
智慧を得る者はおのれの霊魂を愛す 聡明をたもつ者は善福を得ん
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
虚偽の證人は罰をまぬかれず 謊言をはく者はほろぶべし
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
愚なる者の驕奢に居るは適当からず 況て僕にして上に在る者を治むることをや
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
聡明は人に怒をしのばしむ 過失を宥すは人の榮誉なり
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
王の怒は獅の吼るが如く その恩典は草の上におく露のごとし
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
愚なる子はその父の災禍なり 妻の相争そふは雨漏のたえぬにひとし
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
家と資財とは先組より承嗣ぐもの 賢き妻はヱホバより賜ふものなり
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
懶惰は人を酣寐せしむ 懈怠人は飢べし
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
誠命を守るものは自己の霊魂を守るなり その道をかろむるものは死ぬべし
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
貧者をあはれむ者はヱホバに貸すなり その施濟はヱホバ償ひたまはん
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
望ある間に汝の子を打て これを殺すこころを起すなかれ
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
然ることの烈しき者は罰をうく 汝もしこれを救ふともしばしば然せざるを得じ
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
なんぢ勧をきき訓をうけよ 然ばなんぢの終に智慧あらん
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
人の心には多くの計畫あり されど惟ヱホバの旨のみ立べし
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
人のよろこびは施濟をするにあり 貧者は謊人に愈る
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
ヱホバを畏るることは人をして生命にいたらしめ かつ恒に飽足りて災禍に遇ざらしむ
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
惰者はその手を盤にいるるも之をその口に挙ることをだにせず
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
嘲笑者を打て さらば拙者も愼まん 哲者を譴めよ さらばかれ知識を得ん
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
父を煩はし母を逐ふは羞赧をきたらし凌辱をまねく子なり
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
わが子よ哲者を離れしむる教を聴くことを息めよ
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
惡き證人は審判を嘲り 惡者の口は惡を呑む
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
審判は嘲笑者のために備へられ 鞭は愚なる者の背のために備へらる
