Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Mieux vaut un pauvre qui marche en sa simplicité qu’un riche qui tord ses lèvres et qui est insensé.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Où n’est point la science de l’âme, il n’y a pas de bien: et celui qui hâte ses pieds tombera.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
La folie de l’homme renverse ses pas; et contre Dieu il brûle de colère en son cœur.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Les richesses donnent beaucoup de nouveaux amis; mais ceux mêmes qu’avait le pauvre se séparent de lui.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
Un témoin faux ne sera pas impuni; et celui qui dit des mensonges n’échappera pas.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Beaucoup honorent la personne d’un homme puissant, et sont amis de celui qui donne des présents.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Les frères d’un homme pauvre le haïssent: en outre ses amis mêmes se retirent loin de lui. Celui qui court seulement après les paroles n’aura rien.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
Mais celui qui possède de l’intelligence aime son âme, et celui qui garde la prudence trouvera des biens.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
Un faux témoin ne sera pas impuni, et celui qui dit des mensonges périra.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
À l’insensé ne conviennent pas les délices, ni à l’esclave la domination sur les princes.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
La doctrine d’un homme se connaît à sa patience, et sa gloire est de laisser de côté les choses iniques.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
Comme est le rugissement du hon, ainsi est la colère du roi; et comme la rosée qui tombe sur l’herbe, ainsi son hilarité.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
La douleur d’un père est un fils insensé; et ce sont des toits continuellement dégouttants qu’une femme querelleuse.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
La maison et les richesses sont données par les pères; mais c’est par le Seigneur proprement qu’est donnée une femme prudente.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
La paresse envoie l’assoupissement; et l’âme indolente aura faim.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Celui qui garde le commandement garde son âme; mais celui qui néglige sa voie trouvera la mort.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Celui-là prête à intérêt au Seigneur, qui a pitié du pauvre; et il lui rendra son bienfait.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Corrige ton fils, n’en désespère pas; mais à le tuer ne dispose pas ton âme.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
Celui qui est impatient en souffrira du dommage; et s’il prend quelque chose avec violence, il prendra encore autre chose.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Ecoute le conseil et reçois la discipline, afin que tu sois sage dans tes derniers moments.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Il y a beaucoup de pensées dans le cœur de l’homme; mais la volonté du Seigneur demeurera à jamais.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
L’homme indigent est miséricordieux; et mieux vaut le pauvre que l’homme menteur.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
La crainte du Seigneur conduit à la vie: elle reposera dans l’abondance sans être visitée par le mal.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Le paresseux cache sa main sous son aisselle; et il ne la porte pas à sa bouche.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
L’homme pernicieux ayant été flagellé, l’insensé deviendra plus sage: mais, si tu reprends le sage, il comprendra la discipline.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
Celui qui afflige son père et met en fuite sa mère est ignominieux et malheureux.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Ne cesse pas mon fils, d’écouter la doctrine; n’ignore pas les paroles de la science.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
Un témoin inique se raille du jugement; et la bouche des impies dévore l’iniquité.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Les jugements sont préparés pour les railleurs; et les marteaux pour frapper les corps des insensés.
