Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Le pauvre qui marche dans son intégrité, vaut mieux que celui qui pervertit ses lèvres, et qui est fou.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
La vie même sans science n'est pas une chose bonne; et celui qui se hâte des pieds, s'égare.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
La folie de l'homme renversera son intention, et son cœur se dépitera contre l'Eternel.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Les richesses assemblent beaucoup d'amis; mais celui qui est pauvre, est abandonné de son ami.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
Le faux témoin ne demeurera point impuni; et celui qui profère des mensonges, n'échappera point.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Plusieurs supplient celui qui est en état [de faire du bien], et chacun est ami d'un homme qui donne.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Tous les frères du pauvre le haïssent; combien plus ses amis se retireront-ils de lui? Poursuit-il? il n'y a que des paroles pour lui.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
Celui qui acquiert du sens, aime son âme; et celui qui prend garde à l'intelligence, c'est pour trouver le bien.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
Le faux témoin ne demeurera point impuni; et celui qui profère des mensonges, périra.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
L'aise ne sied pas bien à un fou; combien moins sied-il à un esclave, de dominer sur les personnes de distinction?
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
La prudence de l'homme retient sa colère; c'est un honneur pour lui de passer par-dessus le tort qu'on lui fait.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
L'indignation du Roi est comme le rugissement d'un jeune lion; mais sa faveur est comme la rosée sur l'herbe.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
L'enfant insensé est un grand malheur à son père, et les querelles de la femme sont une gouttière continuelle.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
La maison et les richesses sont l'héritage des pères; mais la femme prudente est de par l'Eternel.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
La paresse fait venir le sommeil, et l'âme négligente aura faim.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Celui qui garde le commandement, garde son âme; [mais] celui qui méprise ses voies, mourra.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Celui qui a pitié du pauvre, prête à l'Eternel, et il lui rendra son bienfait.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Châtie ton enfant tandis qu'il y a de l'espérance, et ne va point jusqu'à le faire mourir.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
Celui qui est de grande furie en porte la peine; et si tu l'en retires, tu y en ajouteras davantage.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Ecoute le conseil, et reçois l'instruction, afin que tu deviennes sage en ton dernier temps.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Il y a plusieurs pensées au cœur de l'homme, mais le conseil de l'Eternel est permanent.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Ce que l'homme doit désirer, c'est d'user de miséricorde; et le pauvre vaut mieux que l'homme menteur.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
La crainte de l'Eternel conduit à la vie, et celui qui l'a, passera la nuit étant rassasié, sans qu'il soit visité d'aucun mal.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Le paresseux cache sa main dans le sein, et il ne daigne même pas la ramener à sa bouche.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Si tu bats le moqueur, le niais en deviendra avisé; et si tu reprends l'homme intelligent, il entendra ce qu'il faut savoir.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
L'enfant qui fait honte et confusion, détruit le père, et chasse la mère.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Mon fils, cesse d'ouïr ce qui te pourrait apprendre à te fourvoyer des paroles de la science.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
Le témoin qui a un mauvais cœur se moque de la justice; et la bouche des méchants engloutit l'iniquité.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Les jugements sont préparés pour les moqueurs, et les grands coups pour le dos des fous.
