Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Mieux vaut le pauvre qui marche dans son intégrité, que l’homme aux lèvres dédaigneuses et qui est insensé.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
L’ignorance de l’âme n’est pas bonne, et celui dont les pieds se hâtent tombe.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
La folie de l’homme pervertit sa voie, et c’est contre Yahweh que son cœur s’irrite.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
La richesse procure un grand nombre d’amis, mais le pauvre se voit séparé de son ami.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
Le faux témoin ne restera pas impuni, et celui qui dit des mensonges n’échappera pas.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Nombreux sont les flatteurs de l’homme généreux, et tous sont les amis de celui qui fait des présents.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Tous les frères du pauvre le haïssent; combien plus ses amis s’éloignent-ils de lui! Il cherche des paroles bienveillantes, et il n’en trouve pas.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
Celui qui acquiert de l’intelligence aime son âme; et celui qui observe la prudence obtiendra le bonheur.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
Le faux témoin ne restera pas impuni, et celui qui dit des mensonges périra.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Il ne sied pas à l’insensé de vivre dans les délices; moins encore à l’esclave de dominer sur les princes!
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
La sagesse d’un homme le rend patient, et il se fait une gloire d’oublier les offenses.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
La colère du roi est comme le rugissement d’un lion, et sa faveur est comme la rosée sur l’herbe.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
Un fils insensé est le malheur de son père, et les querelles d’une femme une gouttière sans fin.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Une maison et des richesses sont un héritage paternel; mais une femme intelligente est un don de Yahweh.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
La paresse fait tomber dans l’assoupissement, et l’âme nonchalante éprouvera la faim.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Celui qui garde le commandement garde son âme; celui qui n’est pas attentif à sa voie mourra.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Celui qui a pitié du pauvre prête à Yahweh, qui récompensera sa bonne œuvre.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Châtie ton fils, car il y a encore de l’espérance; mais ne va pas jusqu’à le faire mourir.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
L’homme à la colère violente en subira la peine; si tu le sauves une fois, il te faudra recommencer.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Écoute les conseils et reçois l’instruction, afin que tu sois sage dans la suite de ta vie.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Beaucoup de projets s’agitent dans le cœur de l’homme, mais c’est le dessein de Yahweh qui s’accomplit.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Ce qui recommande un homme, c’est sa bonté, et mieux vaut un pauvre qu’un menteur.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
La crainte de Yahweh mène à la vie, et l’on reste rassasié, sans être visité par le malheur.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Le paresseux plonge sa main dans le plat, et ne la ramène pas à sa bouche.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Frappe le moqueur, et l’homme simple deviendra sage; reprends l’homme intelligent, et il comprendra la science.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
Celui qui maltraite son père et qui fait fuir sa mère est un fils qui se couvre de honte et d’opprobre.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Cesse, mon fils, d’écouter l’instruction, et tu t’éloigneras des paroles de la science.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
Un témoin pervers se moque de la justice, et la bouche des méchants avale l’iniquité.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Les jugements sont prêts pour les railleurs, et les coups pour le dos des insensés.
