Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Betere is a pore man, that goith in his simplenesse, than a riche man bitynge hise lippis, and vnwijs.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Where is not kunnyng of the soule, is not good; and he that is hasti, in feet hirtith.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
The foli of a man disseyueth hise steppis; and he brenneth in his soule ayens God.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Richessis encreessen ful many freendis; forsothe also thei ben departid fro a pore man, whiche he hadde.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
A fals witnesse schal not be vnpunyschid; and he that spekith leesingis, schal not ascape.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Many men onouren the persoone of a myyti man; and ben frendis of hym that deelith yiftis.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
The britheren of a pore man haten hym; ferthermore and the freendis yeden awei fer fro hym. He that sueth wordis oonli, schal haue no thing;
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
but he that holdith stabli the mynde, loueth his soule, and the kepere of prudence schal fynde goodis.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
A fals witnesse schal not be vnpunyschid; and he that spekith leesyngis, schal perische.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Delices bicomen not a fool; nether `it bicometh a seruaunt to be lord of princes.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
The teching of a man is knowun bi pacience; and his glorie is to passe ouere wickid thingis.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
As the gnasting of a lioun, so and the ire of the king; and as deewe on eerbe, so and the gladnesse of the kyng.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
The sorewe of the fadir is a fonned sone; and roofes droppynge contynueli is a womman ful of chiding.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Housis and richessis ben youun of fadir and modir; but a prudent wijf is youun propirli of the Lord.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Slouth bringith in sleep; and a negligent soule schal haue hungur.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
He that kepith the comaundement of God, kepith his soule; but he that chargith not his weie, schal be slayn.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
He that hath mercy on a pore man, leeneth to the Lord; and he schal yelde his while to hym.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Teche thi sone, and dispeire thou not; but sette thou not thi soule to the sleyng of hym.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
Forsothe he that is vnpacient, schal suffre harm; and whanne he hath rauyschid, he schal leie to anothir thing.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Here thou counsel, and take thou doctryn; that thou be wijs in thi laste thingis.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Many thouytis ben in the herte of a man; but the wille of the Lord schal dwelle.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
A nedi man is merciful; and betere is a pore iust man, than a man liere.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
The drede of the Lord ledith to lijf `of blis; and he `that dredith God schal dwelle in plentee, with outen visityng `of the worste.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
A slow man hidith his hond vndur the armpit; and putteth it not to his mouth.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Whanne a man ful of pestilence is betun, a fool schal be wisere. If thou blamist a wijs man, he schal vndurstonde techyng.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
He that turmentith the fadir, and fleeth fro the modir, schal be ful of yuel fame, and schal be cursid.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Sone, ceesse thou not to here techyng; and knowe thou the wordis of kunnyng.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
A wickid witnesse scorneth doom; and the mouth of vnpitouse men deuourith wickidnesse.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Domes ben maad redi to scorneris; and hameris smytynge ben maad redi to the bodies of foolis.
