Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Better is the poor man who walketh in his integrity, Than he who is of false lips and a fool.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Moreover, that the soul be without knowledge is not good, And he that hasteth with is feet stumbleth.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
The folly of man destroyeth his way, And then his heart fretteth against the LORD.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Wealth maketh many friends; But the poor is separated from his neighbor.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
A false witness shall not be unpunished, And he that speaketh lies shall not escape.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Many are they who caress the noble, And every one is the friend of him who giveth gifts.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
All the brethren of the poor man hate him; How much more do his friends go far from him! He runneth after their words, —they are gone!
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
He that getteth wisdom loveth himself; He that keepeth understanding shall find good.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
A false witness shall not be unpunished, And he that speaketh lies shall perish.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Luxury is not seemly for a fool; Much less should a servant have rule over princes.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
A man of understanding is slow to anger; Yea, it is his glory to pass over an offence.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
The wrath of a king is like the roaring of a lion; But his favor, like dew upon the grass.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
A foolish son is a calamity to his father, And the contentions of a wife are a continual dropping.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Houses and riches are an inheritance from fathers; But a prudent wife is from the LORD.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Slothfulness casteth into a deep sleep, And the idle person shall suffer hunger.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
He that keepeth the commandment keepeth his life; But he that neglecteth his ways shall die.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
He who hath pity on the poor lendeth to the LORD, And that which he giveth will he repay him.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Chasten thy son because there is hope, But let not thy soul desire to slay him.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
A man of great wrath will suffer punishment; For if thou deliver him, yet must thou do it again.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Listen to counsel and receive instruction, That thou mayst be wise in thy latter years.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Many are the devices in the heart of a man; But the purpose of the LORD, that shall stand.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
The charm of a man is his kindness; And better is a poor man than a liar.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
The fear of the LORD tendeth to life, And he that hath it shall abide satisfied; He shall not be visited with evil.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
The slothful man dippeth his hand into the dish: He doth not bring it back even to his mouth.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Strike the scoffer, and the simple will become prudent; Reprove a man of understanding, and he will discern knowledge.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
The son that causeth shame and disgrace doeth violence to his father, And chaseth away his mother.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Cease, my son, to listen to the instruction That causeth thee to wander from the words of knowledge!
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
A worthless witness scoffeth at justice, And the mouth of the wicked swalloweth down iniquity.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Punishments are prepared for scoffers, And stripes for the back of fools.
