Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Better [is] the poor walking in his integrity, Than the perverse [in] his lips—who [is] a fool.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Also, without knowledge the soul [is] not good, And the hasty in feet is sinning.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
The folly of man perverts his way, And his heart is angry against YHWH.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Wealth adds many friends, And the poor is separated from his neighbor.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
A false witness is not acquitted, Whoever breathes out lies is not delivered.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Many beg the face of the noble, And all have made friendship to a man of gifts.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
All the brothers of the poor have hated him, Surely his friends have also been far from him, He is pursuing words—they are not!
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
Whoever is getting heart is loving his soul, He is keeping understanding to find good.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
A false witness is not acquitted, And whoever breathes out lies perishes.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Luxury is not fitting for a fool, Much less for a servant to rule among princes.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
The wisdom of a man has deferred his anger, And his glory [is] to pass over transgression.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
The wrath of a king [is] a growl as of a young lion, And his goodwill as dew on the herb.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
A foolish son [is] a calamity to his father, And the contentions of a wife [are] a continual dropping.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
House and wealth [are] the inheritance of fathers, And an understanding wife [is] from YHWH.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Sloth causes deep sleep to fall, And an indolent soul hungers.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Whoever is keeping the command is keeping his soul, Whoever is despising His ways dies.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Whoever is lending [to] YHWH is favoring the poor, And He repays his deed to him.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Discipline your son, for there is hope, And do not lift up your soul to put him to death.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
A man of great wrath is bearing punishment, For if you deliver, yet again you add.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Hear counsel and receive instruction, So that you are wise in your latter end.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
The purposes in a man’s heart [are] many, And the counsel of YHWH—it stands.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
The desirableness of a man [is] his kindness, And the poor [is] better than a liar.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
The fear of YHWH [is] to life, And he remains satisfied—he is not charged with evil.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
The slothful has hidden his hand in a dish, Even to his mouth he does not bring it back.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Strike a scorner, and the simple acts prudently, And give reproof to the intelligent, He understands knowledge.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
Whoever is spoiling a father causes a mother to flee, A son causing shame, and bringing confusion.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Cease, my son, to hear instruction—To err from sayings of knowledge.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
A worthless witness scorns judgment, And the mouth of the wicked swallows iniquity.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Judgments have been prepared for scorners, And stripes for the back of fools!
