Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Better is the poor that walketh in his integrity, than one of perverse lips, who is a fool.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Also in the want of knowledge in the soul there is nothing good; and he that hasteneth with his feet misseth the right path.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
The folly of a man perverteth his way, and against the Lord will his heart rage.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Wealth bringeth many friends; but the poor becometh separated from his [only] friend.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
A false witness shall not remain unpunished, and he that uttereth lies shall not escape.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Many will entreat the favor of the liberal man; and every one is the friend to him that bestoweth gifts.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
All the brothers of the poor hate him: how much more do his friends go far away from him! he pursueth [their] promises; but these are [all] that he hath.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
He that getteth intelligence loveth his own soul: he that guardeth understanding will find happiness.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
A false witness shall not remain unpunished, and he that uttereth lies shall perish.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Delicacy is not seemly for a fool: much less for a servant to have rule over princes.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
It is intelligence in man to be slow in his anger, and it is his glory to pass over a transgression.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
Like the roaring of a young lion is the wrath of a king: as dew upon the herbs is his favor.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
A calamity unto his father is a foolish son; and a continual dropping are the quarrels of a wife.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
House and wealth are an inheritance from fathers; but from the Lord [cometh] an intelligent wife.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Slothfulness casteth [man] into a deep sleep; and an indolent soul will suffer hunger.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
He that observeth the commandment guardeth his own soul: but he that disregardeth [directing] his ways [aright] shall die.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
He lendeth unto the Lord that is liberal to the poor, and his good deed will he repay unto him.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Chastise thy son, for there is hope; and let not thy soul spare [him] for his crying.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
A man of great fury must suffer punishment; for if thou deliver him, thou must still do it again.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Hear counsel, and accept correction, in order that thou mayest be wise in thy latter end.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
There are many thoughts in a man's heart; but the counsel of the Lord alone will stand firm.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
The longing of a man is [to exercise] his kindness; and a poor man is better than a liar.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
The fear of the Lord leadeth unto life: and he [that hath it] shall abide satisfied; he shall not be visited with evil.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
When a slothful man hath hidden his hand in the dish, then will he not even bring it back to his mouth.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Smite a scorner, and the simple will become prudent; and if one that hath understanding be admonished, he will understand knowledge.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
He that plundereth his father, and chaseth away his mother, is a son that bringeth shame and dishonor.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Cease, my son, to hear the instruction that causeth [thee] to err from the sayings of knowledge.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
An ungodly witness scorneth at justice, and the mouth of the wicked swalloweth mischief.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Punishments are prepared for scorners, and stripes for the back of fools.
