Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Better is the poore that walketh in his vprightnes, then he that abuseth his lips, and is a foole.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
For without knowledge the minde is not good, and he that hasteth with his feete, sinneth.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
The foolishnesse of a man peruerteth his way, and his heart freateth against the Lord.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Riches gather many friends: but the poore is separated from his neighbour.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
A false witnes shall not be vnpunished: and he that speaketh lyes, shall not escape.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Many reuerence the face of the prince, and euery man is friend to him that giueth giftes.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
All the brethren of the poore doe hate him: howe much more will his friends depart farre from him? though hee be instant with wordes, yet they will not.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
He that possesseth vnderstanding, loueth his owne soule, and keepeth wisdome to finde goodnesse.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
A false witnes shall not be vnpunished: and he that speaketh lyes, shall perish.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Pleasure is not comely for a foole, much lesse for a seruant to haue rule ouer princes.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
The discretion of man deferreth his anger: and his glory is to passe by an offence.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
The Kings wrath is like the roaring of a lyon: but his fauour is like the dewe vpon ye grasse.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
A foolish sonne is the calamitie of his father, and the contentions of a wife are like a continuall dropping.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
House and riches are the inheritance of the fathers: but a prudent wife commeth of the Lord.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Slouthfulnes causeth to fall asleepe, and a deceitfull person shall be affamished.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
He that keepeth the commandement, keepeth his owne soule: but hee that despiseth his wayes, shall dye.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
He that hath mercy vpon the poore, lendeth vnto the Lord: and the Lord will recompense him that which he hath giuen.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Chasten thy sonne while there is hope, and let not thy soule spare for his murmuring.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
A man of much anger shall suffer punishment: and though thou deliuer him, yet wil his anger come againe.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Heare counsell and receiue instruction, that thou mayest be wise in thy latter ende.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Many deuises are in a mans heart: but the counsell of the Lord shall stand.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
That that is to be desired of a man, is his goodnes, and a poore man is better then a lyer.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
The feare of the Lord leadeth to life: and he that is filled therewith, shall continue, and shall not be visited with euill.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
The slouthfull hideth his hand in his bosome, and wil not put it to his mouth againe.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Smite a scorner, and the foolish wil beware: and reproue the prudent, and he wil vnderstand knowledge.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
He that destroyeth his father, or chaseth away his mother, is a lewde and shamefull childe.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
My sonne, heare no more the instruction, that causeth to erre from ye words of knowledge.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
A wicked witnes mocketh at iudgement, and the mouth of ye wicked swalloweth vp iniquitie.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
But iudgements are prepared for the scorners, and stripes for the backe of the fooles.
