Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
A hmuilai voeldak neh aka ang lakah amah kah thincaknah neh aka cet khodaeng he then ngai.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Mingnah aka om pawh hinglu khaw then pawh, kho neh aka tanolh long khaw a hmaang.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
Hlang kah a anglat loh amah kah longpuei te a paimaelh pah hatah a lungbuei tah BOEIPA taengah a hmaital.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Boeirhaeng tah paya khaw muep a thap pah dae, tattloel tah a baerhoep long pataeng te a nong tak.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
A honghi kah laipai te hmil pawt vetih, laithae aka sat long khaw poenghal mahpawh.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Hlangcong kah maelhmai tah muep a thae sak uh tih, hlang te hlang boeih loh kutdoe neh a paya nahuh.
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Manuca pataeng aka khodaeng te boeih a hmuhuet uh atah, a baerhoep aisat te a taeng lamloh a lakhla tak ta. A hloem bal akhaw amih te ol a om moenih.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
A hinglu aka lungnah long tah a lungbuei ah a lai tih, lungcuei long tah hnothen dang hamla a ngaithuen.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
A honghi kah laipai te hmil pawt vetih, laithae aka sat khaw milh ni.
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Omthenbawnnah he hlang ang ham a rhoeprhui moenih, sal loh mangpa a taemrhai te bahoeng voel moenih.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
Hlang kah a lungming loh a thintoek khaw a hlawt pah dongah, boekoek te a boei a mang neh a poe.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
Manghai kah thinkoeh he sathueng bangla kawk dae, a kolonah he baelhing dongkah buemtui bangla om.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
Capa a anglat te a napa ham talnah la om tih, a yuu kah hohmuhnah khaw tuicip bangla puh.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Im neh boeirhaeng he napa kah rho la om cakhaw, hlang aka cangbam yuu he tah BOEIPA taeng lamkah ni.
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Ngaknah he ih dongah moo tih, palyal khaw hinglu lamlum.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Olpaek aka tuem loh a hinglu a ngaithuen tih, BOEIPA kah longpuei aka hnoel tah duek rhoe duek ni.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
BOEIPA kah puhlah long tah tattloel te a rhen tih, a thaphu te amah taengla a thuung ni.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Ngaiuepnah a om vaengah na ca te toel lah, anih duek sak ham tah na hinglu te thak boeh.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
Kosi len kah hmulung te tholhphu la a phueih atah na huul cakhaw koep na koei hae ni.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
cilsuep he hnatun lamtah thuituennah he doe lah. Te daengah ni na hmailong ah na cueih eh.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Hlang kah lungbuei ah kopoek muep om cakhaw, BOEIPA kah cilsuep long ni a thoh sak.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Hlang kah ngaihlihnah tah amah kah sitlohnah he ni. Tedae khodaeng he hlang laithae lakah then ngai.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
BOEIPA hinyahnah he tah hingnah la om tih, ngaikhuek la a rhaeh sak coeng dongah yoethae loh cawh voel pawh.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Kolhnaw long tah bael dongla a kut a puei nawn pataeng a ka khuila a khuen moenih.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Hmuiyoi te na boh daengah ni hlangyoe bangla a muet uh eh. A yakming la na tluung daengah ni mingnah te a phatuem pueng eh.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
A napa aka rhoelrhak tih, a manu aka yong sak capa tah yah a poh tih, a khosak khaw tal.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Ka ca, mingnah olka lamloh palang ham a, thuituennah hnatun ham he na toeng.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
Hlang muen kah laipai loh tiktamnah te a hnael tih, halang kah a ka loh boethae a dolh.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Hmuiyoi rhoek ham tholhphu neh anglat kah a nam ham bohnah a tawn uh coeng.
