Príslovia 19
1 Lepší jest chudý, jenž chodí v upřímnosti své, nežli převrácený ve rtech svých, kterýž jest blázen.
Di da hame gaguiwane be moloidafa esalumu da defea. Be di da gagaoui ogogosu dunu agoai ba: mu da defea hame.
2 Jistě že bez umění duši není dobře, a kdož jest kvapných noh, hřeší.
Di da dawa: su hame galea, be hahawane mae dawa: le momabo hamomusa: dawa: sea, amo da defea hame galebe. Amane hamosea, di da se nabimu.
3 Bláznovství člověka převrací cestu jeho, ačkoli proti Hospodinu zpouzí se srdce jeho.
Dunu mogili da hi hanai hou hamobeba: le, wadela: lesi dagoi ba: sa. Amasea, ilia da udigili, “Hina Gode da na wadela: lesi dagoi,” amane sia: sa.
4 Statek přidává přátel množství, ale chudý od přítele svého odloučen bývá.
Dunu bagohame ilia bagade gagui dunu ilima dogolegemusa: dawa: Be hame gagui dunu da dogolegei bagahame fawane gala, amola ilia dogolegei da ili hedolo yolesisa.
5 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, neuteče.
Dia fofada: nana amo ganodini ogogosea, di da se iasu ba: mu. Amola hobeamu logo hame ba: mu.
6 Mnozí pokoří se před knížetem, a každý jest přítel muži štědrému.
Dunu huluane da mimogoa dunu amo ilia nodoi ba: ma: ne hamosa. Amola dunu huluane da dunu amo da ilima hahawane dogolegele iaha, amo dunuma dogolegemusa: dawa:
7 Všickni bratří chudého v nenávisti jej mají; čím více přátelé jeho vzdalují se od něho! Když volá za nimi, není jich.
Dunu huluane amola ea sosogo fi da hame gagui dunu amo hame dogolegesa. E da dogolegei dunu hogoi helele, hamedafa ba: sa.
8 Ten, kdož miluje duši svou, nabývá moudrosti, a ostříhá opatrnosti, aby nalezl dobré.
Dina: di fidima! Dawa: su hou hogoi helema! Amasea, dia dawa: lai amo mae gogolema. Amasea, di da bagade gaguiwane ba: mu.
9 Svědek falešný nebude bez pomsty, a kdož mluví lež, zahyne.
Nowa da fofada: su ganodini ogogosea, e da se iasu amoga hobeale masunu logo hame ba: mu. E da se iasu dafawanedafa ba: mu
10 Nesluší na blázna rozkoš, a ovšem, aby služebník nad knížaty panoval.
Gagaoui dunu da liligi noga: idafa gaguli esalumu da defea hame. Amola udigili hawa: hamosu dunu da hina bagade ilia mano amoma hinawane esalumu da defea hame.
11 Rozum člověka zdržuje hněv jeho, a čest jeho jest prominouti provinění.
Dawa: su dunu da ea mihanasea hedolo hedofasu dawa: Dunu da dima wadela: le hamosea, amo mae dawa: le, gogolema: ne olofomu da noga: idafa.
12 Prchlivost královská jako řvání mladého lva jest, a ochotnost jeho jako rosa na bylinu.
Hina bagade ea ougi hou da laione wa: me ea gesenesu bagade agoane, be ea hahawane fidisu hou da gibu noga: le dabe agoai ba: sa.
13 Trápení otci svému jest syn bláznivý, a ustavičné kapání žena svárlivá.
Gagaoui mano da ea eda bagadewane gugunufinisimu. Amola gesa: gesa: i uda ea hou da hano dadadibi agoai gala.
14 Dům a statek jest po rodičích, ale od Hospodina manželka rozumná.
Dunu da diasu amola muni amo ea sosogo ilima nana labe dawa: Be Hina Gode Hifawane da uda amo da dawa: su noga: idafa gala, ema imunusa: dawa:
15 Lenost přivodí tvrdý sen, a duše váhavá lačněti bude.
Di da hihi dabuli hou hanai galea, defea, udigili hihiwane esalu golabada. Be di da ha: i bagade ba: mu.
16 Ten, kdož ostříhá přikázaní, ostříhá duše své; ale kdož pohrdá cestami svými, zahyne.
Gode Ea sema nabawane hamosea, di da fifi asi sedagimu. Be Gode Ea sema amo dia higasea, di da hedolo bogomu.
17 Kdo uděluje chudému, půjčuje Hospodinu, a onť za dobrodiní jeho odplatí jemu.
Di da hame gagui dunu ilima iasea, amo da Hina Gode Ema fa: no bu lamusa: iasu defele agoai gala. Amola Hina Gode da dia iasu defele dima dabe imunu.
18 Tresci syna svého, dokudž jest o něm naděje, a k zahynutí jeho neodpouštěj jemu duše tvá.
Dia mano ilia manohadi esoga dawa: lamusa: dawa: beba: le, ilima dawa: ma: ne se iasu ima. Hame amasea, di da ilisu ilila: wadela: lesima: ne fidisa.
19 Veliký hněv ukazuj, odpouštěje trestání, proto že poněvadž odpouštíš, potom více trestati budeš.
Hedolo mi hanasu dunu amo e da ea hamoi defele se nabimu da defea. Amaiwane dunu mae gaga: ma. Di da eso enoga amo hou bu hamosa: besa: le, mae gaga: ma.
20 Poslouchej rady, a přijímej kázeň, abys vždy někdy moudrý byl.
Di da fada: i sia: noga: le nabasea amola bu noga: le dawa: ma: ne hanai galea, di da fa: no bagade dawa: su dunu agoane esalumu.
21 Mnozí úmyslové jsou v srdci člověka, ale uložení Hospodinovo toť ostojí.
Dunu da ilia hanai liligi hamomusa: ilegesa. Be Gode Ea hanaiga dawa: i amo fawane hamoi dagoi ba: mu.
22 Žádaná věc člověku jest dobře činiti jiným, ale počestnější jest chudý než muž lživý.
Uasu hou da gogosiasu agoai gala. Hame gagui dunu ilia hou da ogogosu dunu ilia hou baligisa.
23 Bázeň Hospodinova k životu. Takový jsa nasycen, bydlí, aniž neštěstím navštíven bývá.
Di da Hina Godema nabasu hou hamosea, esalusu sedade ba: mu. Amola di da gaga: le hahawane esalumu.
24 Lenivý schovává ruku svou za ňadra, ani k ústům svým jí nevztáhne.
Dunu mogili da baligili hihi dabuliba: le, ilia ha: i manu loboga lale manu higasa.
25 Ubí posměvače, ať se hlupec dovtípí; a potresci rozumného, ať porozumí umění.
Gasa fi hame dawa: su dunu ilima dawa: ma: ne se imunu da defea. Amasea, dawa: su hame dunu ilia da houdafa dawa: mu. Di da bagade dawa: su galea, dunu eno da dima dawa: ma: ne olelesea, di da dawa: lamu.
26 Syn, kterýž hanbu a lehkost činí, hubí otce, a zahání matku.
Nowa da edama giadofale hamosea o ea ame ea diasuga mae esaloma: ne sefasisia, amo da wadela: le gugunufinisisu dunu.
27 Přestaň, synu můj, poslouchati učení, kteréž od řečí rozumných odvozuje.
Nagofe! Di da dawa: lamusa: hogolalu yolesea, di da dia musa: dawa: lai amola bu gogolemu.
28 Svědek nešlechetný posmívá se soudu, a ústa bezbožných přikrývají nepravost.
Giadofabe ba: su dunu da eno dunuma se imunusa: dawa: sea, moloidafa fofada: su hou da wadela: lesi dagoi ba: sa. Wadela: i hamosu dunu ilia da wadela: i hou hamomu bagade hanai gala.
29 Nebo na posměvače hotoví jsou nálezové, a rány na hřbet bláznů.
Gasa fi gagaoui dunu da se nabima: ne fasu dafawane ba: mu.
