Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Köpchiliktin ayrilip yalghuz yürgen kishi haman öz nepsige chogh tartar; Herqandaq chin hékmetke haman jan-jehli bilen qarshi chiqar.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Exmeq yorutulushqa qiziqmas; Qiziqidighini peqet öz oylighanlirini körsitishla, xalas.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Yaman kishi kelse, nepretmu peyda bolar; Nomussiz ish iza-ahanettin ayrilmas.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Ademning sözliri chongqur sulargha oxshar; Danaliq buliqi ériq süyidek örkeshlep aqar.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Yaman’gha yan bésishqa, Soraqta heqqaniygha uwal qilishqa qet’iy bolmas.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Exmeqning lewliri uni jédelge bashlar; Uning aghzi «Méni dumbala» dep teklip qilar.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Exmeqning aghzi öz béshigha halakettur; Uning lewliri öz jénigha qapqandur.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Gheywetxorning sözliri herxil nazunémetlerdek, Kishining qelbige chongqur singdürüler.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Ishida hurun bolghan kishimu, Buzghunchi bilen ülpetdash bolidu.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Perwerdigarning nami mezmut munardur; Heqqaniylar uning ichige yügürüp kirip yuqirida aman bolar.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Bay adem mal-dunyasini «mustehkem shehirim» dep biler; Neziride özini saqlaydighan égiz sépildek turar.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Bitchit bolushtin awwal, köngülge tekebburluq kéler; Awwal kemterlik bolsa, andin shöhret kéler.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Sözni anglimay turup, aldirap jawab bergen, Exmeqliqini körsitip özini xijalette qaldurur.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Tendiki aghriq azabigha ademning öz rohi berdashliq bergüzer; Biraq rohi sun’ghan bolsa uni kim kötürer?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Yorutulghanning qelbi bilimge érishmekte, Aqilanining qulaqliri bilimni izdimekte.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Sowghat öz igisige ishikni daghdam échip bérer; Uni chong erbablar aldigha yetküzer.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Dewa qilghanda, awwal sözligüchining sözliri orunluq körüner; Lékin qarshi terep soal qoyup ishni sürüshtürer.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Chek tashlash jédellerni tügiter; Ghojilarning arisidiki ishnimu hel qilar.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Renjigen qérindashning könglini élish mustehkem sheherni élishtinmu tes; Jédel-majira qorghanning taqaq-baldaqlirigha oxshashtur.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Adem [durus] sözligenlikidin qorsiqi toq bolar; Öz könglidin chiqqan sözliridin mol hosul alar.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Hayat-mamat tilning ilkididur; Kimki uning tesirini etiwarlisa uning méwisidin yer.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Xotunni tallap alghan kishi yaxshiliq tapidu, U Perwerdigarning merhimitige érishken bolidu.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Miskinler pes awazda yélinip sözler; Bay bolsa qopalliq bilen jawab bérer.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Dostni köp tutqan kishi xarab bolar; Lékin qérindashtinmu yéqin baghlan’ghan bir dost bardur.
