< Príslovia 18 >
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Ko e meʻa ʻi he holi ki ai ʻae tangata, ʻoku ne vaheʻi ia ke ne kumi mo kau ʻi he poto kotoa pē.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
ʻOku ʻikai fiefia ʻae vale ʻi he ʻilo, ka koeʻuhi ke fakahā ʻaki ia hono loto.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
ʻOka hoko mai ʻae angahala ʻoku haʻu mo ia ʻae manukia, pea mo e ongoongo kovi mo e valokia.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
ʻOku hangē ko e ngaahi vai loloto ʻae ngaahi lea mei he ngutu ʻoe tangata, pea ʻoku tatau ʻae matavai ʻoe poto mo e pā ʻae vaitafe.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
ʻOku ʻikai lelei ia ke fili ki he tangata ʻoku angahala, kae fakahinga ai ʻae māʻoniʻoni ʻi he fakamaau.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
ʻOku kau ʻae loungutu ʻoe vale ʻi he kē, pea ʻoku ui mai hono ngutu ke taaʻi ia.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Ko e ʻauhaʻanga ʻoe vale ʻa hono ngutu, pea ko e tauhele ki hono laumālie ʻa hono loungutu.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Ko e ngaahi lea ʻae tangata faʻa fafana ʻoku hangē ia ko e ngaahi makafokafo, pea ʻoku ʻasi mai ia ki he kakano ʻoe loto.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Ko ia ʻoku fakapikopiko ʻi heʻene ngāue, ko e tokoua ia ʻoʻona ʻoku faʻa maumau meʻa.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Ko e fale māʻolunga mo mālohi ʻae huafa ʻo Sihova: ʻoku hola ki ai ʻae māʻoniʻoni, ʻo ne moʻui ai.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Ko e kolo mālohi ʻae tangata koloaʻia ko ʻene koloa, pea ʻoku tatau ia ʻi heʻene mahalo ʻaʻana mo e fuʻu ʻā māʻolunga.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
ʻOku muʻomuʻa ʻi he fakaʻauha ʻae fielahi ʻi he loto ʻae tangata, pea ʻoku muʻomuʻa ʻae angavaivai ʻi he hakeakiʻi.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Ko ia ʻoku kau ke lea ʻi ha meʻa ʻi he teʻeki te ne fanongo ki ai, ko e vale mo e fakamā ia kiate ia;
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
ʻE faʻa kātakiʻi ʻe he laumālie ʻoe tangata haʻane vaivai; ka ko hai ʻoku faʻa kātakiʻi ʻae laumālie kuo lavea?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
ʻOku maʻu ʻe he loto ʻoe fakamākukanga ʻae poto: pea ʻoku kumi ki he ʻilo ʻe he telinga ʻoe poto.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
ʻOku fakaʻataʻatā ʻae hala ʻoe tangata ʻoku faʻa foaki, pea ʻoku ʻomi ai ia ki he ʻao ʻoe houʻeiki.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Ko ia ʻoku muʻomuʻa ʻi heʻene meʻa ʻaʻana ʻoku matamata totonu: ka ʻi he haʻu ʻa hono kaungāʻapi ʻoku ne ʻahiʻahiʻi ia.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
ʻOku fakangatangata ʻi he fai ʻoe talotalo ʻae fakakikihi, ʻo ne vahevahe ki he kakai mālohi.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
ʻOka koviʻia ʻae loto ʻoe tokoua ʻo ha taha, ʻoku faingataʻa lahi hake ia ʻi ha kolo ʻoku mālohi: pea ko ʻena fekeʻikeʻi ʻoku hangē ia ko e ngaahi songo ʻoe kolo.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
ʻE fakamākona ʻae kete ʻoe tangata ʻaki ʻae fua ʻo hono ngutu: pea ʻe fakafonu ia ʻaki ʻaia ʻoku tupu mei hono loungutu.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
ʻOku ʻi he ʻelelo ʻae pule ki he mate mo e moʻui: pea ko kinautolu ʻoku ʻofa ki ai te nau kai ʻa hono fua.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Ko e tangata ʻoku ne maʻu hono uaifi ʻoku maʻu ʻe ia ʻae lelei, ʻoku ne maʻu ai ʻae lelei ʻi he ʻao ʻo Sihova.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
ʻOku fakakolekole ʻe he masiva; ka ʻoku tali fakamālohi ʻe he koloaʻia.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Ko e tangata ʻoku ai hono ngaahi kāinga ʻoku ngali ke ne fai fakakāinga ʻe ia; pea ʻoku ai ʻae tākanga ʻoku pikitai mālohi hake ʻi ha tokoua.