< Príslovia 18 >

1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Conforme al deseo busca el apartado: en toda doctrina se envolverá.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
No toma placer el insensato en la inteligencia: mas en lo que se descubre su corazón.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Cuando viene el impío, viene también el menosprecio; y con el deshonrador, la vergüenza.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Aguas profundas son las palabras de la boca del hombre; y arroyo revertiente la fuente de la sabiduría.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Tener respeto a la persona del impío, para hacer caer al justo de su derecho, no es bueno.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Los labios del insensato vienen con pleito; y su boca a cuestiones llama.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
La boca del insensato es quebrantamiento para sí; y sus labios son lazos para su alma.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Las palabras del chismoso parecen blandas: mas ellas descienden hasta lo íntimo del vientre.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
También el que es negligente en su obra, es hermano del dueño disipador.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Torre fuerte es el nombre de Jehová: a él correrá el justo, y será levantado.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Las riquezas del rico son la ciudad de su fortaleza; y como un muro alto, en su imaginación.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Antes del quebrantamiento se eleva el corazón del hombre; y antes de la honra, el abatimiento.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
El que responde palabra antes de oír, insensatez le es, y vergüenza.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
El ánimo del hombre suportará su enfermedad: mas al ánimo angustiado, ¿quién le suportará?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
El corazón del entendido adquiere sabiduría; y el oído de los sabios busca la ciencia.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
El presente del hombre le ensancha el camino; y le lleva delante de los grandes.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
El justo es primero en su pleito; y su adversario viene, y búscale.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
La suerte pone fin a los pleitos; y desparte los fuertes.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
El hermano ofendido es más contumaz que una ciudad fuerte; y las contiendas de los hermanos son como cerrojos de alcázar.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Del fruto de la boca del hombre se hartará su vientre: de la renta de sus labios se hartará.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
La muerte y la vida están en poder de la lengua; y el que la ama, comerá de sus frutos.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
El que halló mujer, halló el bien; y alcanzó la benevolencia de Jehová.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
El pobre habla ruegos; mas el rico responde durezas.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
El hombre de amigos mantiénese en amistad; y a veces hay amigo más conjunto que el hermano.

< Príslovia 18 >