Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Quem se isola busca seu [próprio] desejo; ele se volta contra toda sabedoria.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
O tolo não tem prazer no entendimento, mas sim em revelar sua [própria] opinião.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Na vinda do perverso, vem também o desprezo; e com a desonra [vem] a vergonha.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
A boca do homem são [como] águas profundas; e o manancial de sabedoria [como] um ribeiro transbordante.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Não é bom favorecer ao perverso para prejudicar ao justo num julgamento.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Os lábios do tolo entram em briga, e sua boca chama pancadas.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
A boca do tolo é sua [própria] destruição, e seus lábios [são] armadilha para sua alma.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
As palavras do fofoqueiro são como alimentos deliciosos, que descem até o interior do ventre.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
O preguiçoso em fazer sua obra é irmão do causador de prejuízo.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
O nome do SENHOR é uma torre forte; o justo correrá até ele, e ficará seguro.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Os bens do rico são [como] uma cidade fortificada, e como um muro alto em sua imaginação.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Antes da ruína o coração humano é orgulhoso; e antes da honra [vem] a humildade.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Quem responde antes de ouvir [age] como tolo e causa vergonha para si.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
O espírito do homem o sustentará quando doente; mas o espírito abatido, quem o levantará?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
O coração do prudente adquire conhecimento; e o ouvido dos sábios busca conhecimento.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
O presente do homem alarga seu caminho, e o leva perante a face dos grandes.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Aquele que primeiro mostra sua causa [parece ser] justo; mas [somente até] que outro venha, e o investigue.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
O sorteio cessa disputas, e separa poderosos [de se confrontarem].
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
O irmão ofendido [é mais difícil] que uma cidade fortificada; e as brigas são como ferrolhos de uma fortaleza.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Do fruto da boca do homem seu ventre se fartará; dos produtos de seus lábios se saciará.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
A morte e a vida estão no poder da língua; e aquele que a ama comerá do fruto dela.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Quem encontrou esposa, encontrou o bem; e obteve o favor do SENHOR.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
O pobre fala com súplicas; mas o rico responde com durezas.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
O homem [que tem] amigos pode ser prejudicado [por eles]; porém há um amigo mais chegado que um irmão.
