< Príslovia 18 >
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Namni addaan of baasu ofittummaa duukaa buʼa; murtii dhugaa hundaanis ni morma.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Namni gowwaan hubannaa argachuutti hin gammadu; garuu yaaduma isaa ibsuutti gammada.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Yeroo hamminni dhufu tuffiin dhufa; salphinnis qaanii wajjin dhufa.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Dubbiin afaan namaa bishaan gad fagoo dha; burqaan ogummaa garuu bishaan yaaʼuu dha.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Gara nama hamaa goruun yookaan nama balleessaa hin qabne murtii qajeelaa dhowwachuun gaarii miti.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Hidhiin gowwaa lola fida; afaan isaas rukutamuu itti waama.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Afaan gowwaa badiisa isaa ti; hidhiin isaas kiyyoo lubbuu isaa ti.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Dubbiin hamattuu akkuma gurshaa miʼaawuu ti; gara kutaa garaattis gad buʼa.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Namni hojii isaa irratti dhibaaʼu, obboleessa nama waa balleessuu ti.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Maqaan Waaqayyoo gamoo jabaa dha; namni qajeelaan itti baqatee badiisa oola.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Qabeenyi sooreyyii isaaniif magaalaa daʼoo qabduu dha; isaanis akka dallaa ol dheeraatti hedu.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Kufaatiidhaan dura garaan namaa of tuula; gad of qabuun garuu ulfinaan dura dhufa.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Utuu hin dhaggeeffatin deebii kennuun, gowwummaa fi qaanii dha.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Hafuurri namaa dhukkuba ni obsa; hafuura cabe garuu eenyutu obsuu dandaʼa?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Garaan nama hubataa beekumsa argata; gurri ogeessaas waan kana barbaada.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Kennaan abbicha kennuuf karaa bana; fuula namoota gurguddaa durattis isa dhiʼeessa.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Hamma namni biraa dhufee isaan mormutti, namni jalqabatti himata isaa dhiʼeeffatu tokko dhugaa qabeessa fakkaata.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Ixaa buusuun wal falmii qabbaneessa; namoota wal lolan jajjaboos addaan galcha.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Obboleessa yakkame tokko deebisuun magaalaa daʼoo qabdu irra ulfaata; wal falmiinis akkuma danqaraa karra dallaa dhagaa ti.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Ija afaan isaatiin garaan namaa quufa; dubbii arraba isaatiinis ni guuta.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Arrabni humna jireenyaatii fi duʼaa qaba; warri isa jaallatanis ija isaa nyaatu.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Namni niitii argatu waan gaarii argata; fuula Waaqayyoo durattis surraa argata.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Hiyyeessi arraba laafaadhaan dubbata; sooressi garuu sagalee jabaadhaan deebii kenna.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Namni michoota baayʼisu ni bada; garuu michuun obboleessa caalaa namatti aanu ni jira.