Príslovia 18

1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.

Agra'aku'ma nemanisia vahe'mo'a, agraguke agesa nentahie. Knare antahizama eri'nea vaheku'enena ana ne'mo'a avesiozmantegahie.

2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.

Neginagi vahe'mo'a ama' antahintahima erizankura, musena osugosie. Hianagi agra'a antahi'zanke hu'netreno manigahie.

3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.

Kefo avu'ava'ene vahe'mo'a, mago'a vahekura antahi amane'za neseno, zamagi'a eri haviza nehuno, zamagaze erinezamie.

4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.

Knare antahi'zane vahe'mofo agipinti ke'mo'a, tiru kna hu'ne. Hianagi mika knare antahizamo'a, timo kerifinti aviteno herafiramino neviankna nehie.

5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.

Hazenkema huteno keagahu trate'ma otisigenka, hazenkema hu'nesia vahera aza osutfa huo. Hagi fatgo vahe'ma keagafima oti'nenigenka havigema huntenka azeri atre'zankura kva huo.

6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.

Neginagi vahe'mofo kemo'a, hafra hu'za eri fore nehigeno, ana ke'zmimo'a kanonkevegu meme nehie.

7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.

Neginagi vahe'mofo agi'mo'a, havi ke'agage nehanigeno, krifu agra'a avufare anaginente'ankna nehiakino, agrira azeri haviza hugahie.

8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.

Vahe agenkema hu'zamo'a, haga ne'zankna hu'neankino, ame huno vahe agu'afina ufregahie.

9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.

Zaferina omane feru vahe'mo'a, maka'zama eri havizama nehia vahe'mofo nefu manine.

10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.

Ra Anumzamofo agimo'a hanavenentake vihugna hu'neankino, fatgo vahe'mo'za agritega zamagare'za nevazageno, zamagu nevazie.

11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.

Feno vahe'mofo fenomo'a ra kuma zmimofo vihugna hu'neakino, kegava hurantenkenta knare huta manigahune hu'za nentahize.

12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.

Avufga ra hu'zamo'a, henka hazenkefi kavrentena manigahane. Hianagi knare hunka anteraminka mani'zamo'a, kazerisga huno knare kagi kamigahie.

13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.

Iza'o kema antahi anke ore'neno ke'nonama hanimo'a, agra neginagi avu'ava nehuno agaze zana agra'a erigahie.

14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?

Krima eri'nesimo'ma ana zankuma antahintahi hakarema osaniana, ana krifina amane manino vugahie. Hianagi vahe'mofo antahintahimoma havizama haniana, iza knarera huno manigahie?

15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.

Maka'zama antahi ankere vahe'mo'a, knare antahintahima erinakura muse nehie. Knare vahe'mo'a agesazofo huteno nemanie.

16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.

Musezama eri'neno esimofona, kafana anagisigeno keagama hukuma hania rankva nera negesigeno, keaga humigahie.

17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.

Keagafima otinesia ne'ma ese'ma keagama refkoma huno kesiana tamage hugahazanagi, anantema antahigesia ne'mo, hazenke'a keno erifore hugahie.

18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.

Taisi zokagoma re'zamo ha' frama hu'zana eri fru nehuno, hanave netremoke'ma ha'ma hu'zana zanazeri netane.

19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.

Kagrama negafu'ma arimpama azeri havizama hu'nenana ne'ma avare'zamo'a, rankumamofo hanavenentake vihu hunteankna huno negafu'ma avare'zamo'a amuho hu'ne. Ha' frama hu'zamo'a, rone ka'a hanavenentake kafa erigino rentroko huno, refko hiankna hugahie.

20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.

Knare kema kagipintima atiramisuno'a, knare ne'zama nankeno kamuma hiankna huno kaza hugahie. Fatgo kema hanana kemo'a, kazeri knare hugahie.

21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.

Kekamo'a vahera zamazeri so'e nehuno, zamazeri havizana hugahie. Hagi kema huzantema avesima nentesimo'a, ana ke'amoma rentesia raga'a agra'a erigahie.

22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.

Iza'o a'ma hakreno erinesimo'a, knare'za hakreno eri'neankino, Ra Anumzamo'a avesinente.

23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.

Amunte omane vahe'mo'a, asumaraginteno azama hanigu meme nehianagi, feno vahe'mo'a, hanave kefinti kenona nehie.

24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.

Rama'a ronekamo'a kazeri haviza hugahianagi, tamage ronekamo'a negafuma nehiaza huno tava'onkare manigahie.