Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Orang yang memisahkan diri dari orang lain berarti memperhatikan diri sendiri saja; setiap pendapat orang lain ia bantah.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Orang bodoh tidak suka diberi pengertian; ia hanya ingin membeberkan isi hatinya.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Dosa dan kehinaan berjalan bersama; kalau sudah tercela, pasti pula dinista.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Perkataan orang dapat merupakan sumber kebijaksanaan dalam seperti samudra, segar seperti air yang mengalir.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Tidak baik berpihak kepada orang durhaka dan menindas orang yang tak bersalah.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Jika orang bodoh berbicara, ia menimbulkan pertengkaran dan minta dihajar.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Ucapan orang bodoh menghancurkan dirinya; ia terjerat oleh kata-katanya.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Fitnah itu enak rasanya; orang suka menelannya.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Orang yang melalaikan tugasnya sama buruknya dengan orang yang suka merusak.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
TUHAN itu seperti menara yang kuat; ke sanalah orang jujur pergi dan mendapat tempat yang aman.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Tetapi orang kaya menyangka hartanyalah yang melindungi dia seperti tembok tinggi dan kuat di sekeliling kota.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Orang yang angkuh akan jatuh, orang yang rendah hati akan dihormati.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Menjawab sebelum mendengar adalah perbuatan yang bodoh dan tercela.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Oleh kemauan untuk hidup, orang dapat menanggung penderitaan; hilang kemauan itu, hilang juga segala harapan.
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Orang berbudi selalu haus akan pengetahuan; orang bijaksana selalu ingin mendapat ajaran.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Hadiah membuka jalan dan mengantar orang kepada orang-orang besar.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Pembicara pertama dalam sidang pengadilan selalu nampaknya benar, tapi pernyataannya mulai diuji apabila datang lawannya.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Dengan undian, pertikaian dapat diakhiri, bahkan pertentangan antara orang berkuasa pun dapat diselesaikan.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Saudara yang telah disakiti hatinya lebih sukar didekati daripada kota yang kuat; pertengkaran bagaikan palang gerbang kota yang berbenteng.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Bagi kata-kata yang diucapkan ada akibat yang harus dirasakan.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Lidah mempunyai kuasa untuk menyelamatkan hidup atau merusaknya; orang harus menanggung akibat ucapannya.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Orang yang mendapat istri, mendapat keuntungan; istri adalah karunia dari TUHAN.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Orang miskin memohon dengan sopan; orang kaya menjawab dengan bentakan.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Ada sahabat yang tidak setia, ada pula yang lebih akrab dari saudara.
