Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Sila ki izole pwòp tèt li, chache pwòp enterè l; bon jijman an pa anyèn devan l.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Yon moun ensanse pa pran plezi nan bon konprann; men sèlman nan devwale pwòp panse li.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Lè yon nonm mechan vin parèt, mepriz la vini ansanm avè l; e avèk dezonè, wont vin parèt.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Pawòl yo ki sòti nan bouch a yon nonm se yon dlo byen fon; dlo sajès se yon dlo fre k ap koule tout tan.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Panche vè youn moun mechan an pa bon, ni pou fè jijman ki rache jistis nan men moun dwat yo.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Lèv a yon moun ensanse mennen konfli; bouch li ap mande kou.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Bouch a moun san konprann nan se dega li; e lèv li se pèlen pou nanm li.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Pawòl a sila ki chichote pawòl nan zòrèy moun nan se tankou bonbon ki gen gou dous; se jis nan fon kò a yo desann.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Anplis, sila ki parese nan travay li a se frè a sila ki detwi.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Non SENYÈ a se yon sitadèl byen fò; moun ladwati a kouri ladann pou jwenn sekou.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Pou yon nonm rich, byen li se yon vil ki fò; kon yon miray byen wo nan panse li.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Avan destriksyon, kè yon nonm plen ògèy; men imilite ale devan onè.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Sila ki bay repons avan li koute a; plen foli ak wont.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Lespri a yon nonm kapab sipòte maladi; men nan ka lespri brize a, se kilès ki kab sipòte li?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Panse a sila ki gen bon konprann nan, ranmase konesans; anplis, zòrèy a saj la chache konesans.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Don a yon nonm fè kont espas pou li, e mennen li devan moun enpòtan.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Premye moun pou plede ka li a, sanble gen rezon; jiskaske yon lòt moun vin egzamine l.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Tiraj osò fè konfli sispann; lap pran desizyon antre moun pwisan yo.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Yon frè ki blese se pi rèd pou konvenk pase yon vil fòtifye; konfli ak li se tankou ba fè nan yon sitadèl.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Se fwi a bouch moun ki satisfè vant li; l ap satisfè ak sa ke lèv li pwodwi.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Lanmò ak lavi nan pouvwa a lang lan; e sila ki renmen l yo, va manje fwi li.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Sila ki jwenn yon madanm, jwenn yon bon bagay, e twouve favè SENYÈ a.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Malere a pale: “Souple, fè m gras”; men moun rich la reponn byen di.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Yon nonm ak anpil zanmi vin kraze nèt; men gen yon kalite zanmi ki rete pi pwòch pase yon frè.
