< Príslovia 18 >

1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Wer sich absondert, pflegt seine Liebhaberei und wehrt sich gegen alles, was heilsam ist.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Einem Toren ist es nicht ums Lernen zu tun, sondern um kundzumachen, was er weiß.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Wo der Gottlose hinkommt, da stellt sich auch Verachtung ein und mit der Schande die Schmach.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Die Worte eines Mannes sind tiefe Wasser, ein sprudelnder Bach, eine Quelle der Weisheit.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Es ist nicht gut, wenn man die Person des Gottlosen ansieht und den Gerechten im Gericht unterdrückt.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Die Reden des Toren stiften Streit, und er schimpft, bis er Schläge kriegt.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Des Toren Mund wird ihm zum Verderben, und seine Lippen sind der Fallstrick seiner Seele.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Die Worte des Verleumders sind wie Leckerbissen; man verschlingt sie mit großem Appetit.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Wer nachlässig ist in seinem Geschäft, der ist ein Bruder des Zerstörers.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Der Name des HERRN ist ein festes Schloß; der Gerechte läuft dahin und wird beschirmt.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Das Gut des Reichen ist seine feste Burg und wie eine hohe Mauer in seiner Einbildung.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Vor dem Zusammenbruch erhebt sich des Menschen Herz; aber der Ehre geht Demut voraus.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Wer antwortet, bevor er gehört hat, dem ist es Torheit und Schande.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Ein männlicher Mut erträgt sein Leiden; wer aber kann einen niedergeschlagenen Geist aufrichten?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Ein verständiges Herz erwirbt Kenntnisse, und das Ohr der Weisen lauscht dem Wissen.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Das Geschenk macht dem Menschen Raum und geleitet ihn vor die Großen.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Wer sich in seinem Prozeß zuerst verteidigen darf, hat Recht; dann kommt der andere und forscht ihn aus.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Das Los schlichtet den Hader und entscheidet zwischen den Starken.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Ein Bruder, mit dem man sich entzweit hat, ist schwerer zu gewinnen als eine Burg, und Zwistigkeiten sind wie der Riegel an einem Schloß.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
An der Frucht seines Mundes sättigt sich der Mensch, am Ertrag seiner Lippen ißt er sich satt.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Tod und Leben steht in der Zunge Gewalt; wer sie liebt, ißt ihre Frucht.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Wer eine Frau gefunden, der hat etwas Gutes gefunden und Gunst von dem HERRN erlangt.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Der Arme redet bittend; aber der Reiche antwortet grob.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Wer viele Gefährten hat, gefährdet sich selbst; aber es gibt einen Freund, der anhänglicher ist als ein Bruder.

< Príslovia 18 >