Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Wer sich absondert, der sucht, was ihn gelüstet, und setzt sich wider alles, was gut ist.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Ein Narr hat nicht Lust am Verstand, sondern kundzutun, was in seinem Herzen steckt.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Wo der Gottlose hin kommt, da kommt Verachtung und Schmach mit Hohn.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Die Worte in eines Mannes Munde sind wie tiefe Wasser, und die Quelle der Weisheit ist ein voller Strom.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Es ist nicht gut, die Person des Gottlosen achten, zu beugen den Gerechten im Gericht.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Die Lippen des Narren bringen Zank, und sein Mund ringt nach Schlägen.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Der Mund des Narren schadet ihm selbst, und seine Lippen fangen seine eigene Seele.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Die Worte des Verleumders sind Schläge und gehen einem durchs Herz.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Wer lässig ist in seiner Arbeit, der ist ein Bruder des, der das Seine umbringt.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Der Name des HERRN ist ein festes Schloß; der Gerechte läuft dahin und wird beschirmt.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Das Gut des Reichen ist ihm eine feste Stadt und wie hohe Mauern in seinem Dünkel.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Wenn einer zu Grunde gehen soll, wird sein Herz zuvor stolz; und ehe man zu Ehren kommt, muß man zuvor leiden.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Wer antwortet ehe er hört, dem ist's Narrheit und Schande.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Wer ein fröhlich Herz hat, der weiß sich in seinem Leiden zu halten; wenn aber der Mut liegt, wer kann's tragen?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Ein verständiges Herz weiß sich vernünftig zu halten; und die Weisen hören gern, wie man vernünftig handelt.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Das Geschenk des Menschen macht ihm Raum und bringt ihn vor die großen Herren.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Ein jeglicher ist zuerst in seiner Sache gerecht; kommt aber sein Nächster hinzu, so findet sich's.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Das Los stillt den Hader und scheidet zwischen den Mächtigen.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Ein verletzter Bruder hält härter den eine feste Stadt, und Zank hält härter denn Riegel am Palast.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Einem Mann wird vergolten, darnach sein Mund geredet hat, und er wird gesättigt von der Frucht seiner Lippen.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Tod und Leben steht in der Zunge Gewalt; wer sie liebt, der wird von ihrer Frucht essen.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Wer eine Ehefrau findet, der findet etwas Gutes und kann guter Dinge sein im HERRN.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Ein Armer redet mit Flehen, ein Reicher antwortet stolz.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Ein treuer Freund liebt mehr uns steht fester bei denn ein Bruder.
