< Príslovia 18 >

1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
L’Homme qui s’isole ne fait que suivre ses caprices: il s’insurge contre tout ce qui est raisonnable.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Le fou ne veut pas de la raison: il ne demande qu’à mettre à nu son cœur.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Le méchant entraîne le mépris à sa suite; la honte accompagne le manque de dignité.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Ce sont des eaux profondes que les paroles d’une bouche humaine, un torrent jaillissant, une source de sagesse.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Prendre parti pour le méchant, évincer le juste de ses droits, est bien mal agir.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Les lèvres du sot entraînent des disputes, et sa bouche appelle les coups.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
La bouche du sot cause sa ruine, et ses lèvres sont un piège pour sa personne.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Les paroles d’un boutefeu sont comme des coups qui retentissent au plus profond des entrailles.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Apporter de la négligence dans son travail suffit pour être l’émule d’un artisan de ruines.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Le nom du Seigneur est une tour fortifiée: le juste s’y réfugie et est hors d’atteinte.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
La fortune est une place forte pour le riche, un rempart tutélaire, à ce qu’il s’imagine.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Lorsque s’enfle le cœur de l’homme, sa ruine est proche; l’honneur suit de près l’humilité.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Répondre avant d’avoir entendu, c’est une folie et une cause de confusion.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Un esprit viril sait supporter la maladie; mais un esprit abattu, qui le soutiendra?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Le cœur bien inspiré acquiert la science; l’oreille des sages est avide de savoir.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Les cadeaux ouvrent un facile accès à l’homme et le font arriver jusqu’aux grands.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Qui parle le premier dans un procès a raison; vienne la partie adverse, on approfondit la cause.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Le sort met fin aux disputes et tranche le débat entre les puissants.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Un frère infidèle est pire qu’une ville forte, les disputes, que les verrous d’un château-fort.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
De l’usage de la parole dépend la nourriture de l’homme; il s’alimente du produit de ses lèvres.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
La mort et la vie sont au pouvoir de la langue; ceux qui aiment l’exercer en goûtent les fruits.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Qui a trouvé une femme distinguée a trouvé le bonheur et a obtenu une faveur de l’Eternel.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Le pauvre parle en suppliant, le riche répond avec dureté.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Avoir beaucoup d’amis nuit; mais tel ami est plus attaché qu’un frère.

< Príslovia 18 >