Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Eriseurainen noudattaa omia pyyteitään; kaikin neuvoin hän riitaa haastaa.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Tyhmän halu ei ole ymmärrykseen, vaan tuomaan julki oma mielensä.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Kunne jumalaton tulee, tulee ylenkatsekin, ja häpeällisen menon mukana häväistys.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Syviä vesiä ovat sanat miehen suusta, ovat virtaava puro ja viisauden lähde.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Ei ole hyvä pitää syyllisen puolta ja vääräksi vääntää syyttömän asiaa oikeudessa.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Tyhmän huulet tuovat mukanaan riidan, ja hänen suunsa kutsuu lyöntejä.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Oma suu on tyhmälle turmioksi ja omat huulet ansaksi hänelle itselleen.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Panettelijan puheet ovat kuin herkkupalat ja painuvat sisusten kammioihin asti.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Joka on veltto toimessansa, se on jo tuhontekijän veli.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Herran nimi on vahva torni; hurskas juoksee sinne ja saa turvan.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Rikkaan tavara on hänen vahva kaupunkinsa, ja korkean muurin kaltainen hänen kuvitteluissaan.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Kukistumisen edellä miehen sydän ylpistyy, mutta kunnian edellä käy nöyryys.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Jos kuka vastaa, ennenkuin on kuullut, on se hulluutta ja koituu hänelle häpeäksi.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Miehekäs mieli pitää sairaankin pystyssä, mutta kuka voi kantaa murtunutta mieltä?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Tietoa hankkii ymmärtäväisen sydän, tietoa etsii viisasten korva.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Lahja avartaa alat ihmiselle ja vie hänet isoisten pariin.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Käräjissä on kukin ensiksi oikeassa, mutta sitten tulee hänen riitapuolensa ja ottaa hänestä selvän.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Arpa riidat asettaa ja ratkaisee väkevien välit.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Petetty veli on vaikeampi voittaa kuin vahva kaupunki, ja riidat ovat kuin linnan salvat.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Suunsa hedelmästä saa mies vatsansa kylläiseksi, saa kyllikseen huultensa satoa.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Kielellä on vallassansa kuolema ja elämä; jotka sitä rakastavat, saavat syödä sen hedelmää.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Joka vaimon löysi, se onnen löysi, sai Herralta mielisuosion.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Köyhä puhuu pyydellen, mutta rikas vastaa tylysti.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Häviökseen mies on monien ystävä, mutta on myös ystäviä, veljiäkin uskollisempia.
