Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
Eripurainen etsii mitä hänelle kelpaa, ja sekoittaa itsensä kaikkiin asioihin.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
Tyhmällä ei ole himo ymmärrykseen, vaan niitä ilmoittamaan, mitkä ovat hänen sydämessänsä.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
Jumalattoman tullessa tulee ylönkatse, pilkka ja häpiä.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Sanat ihmisen suussa ovat niinkuin syvät vedet, ja viisauden lähde on täynnä virtaa.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
Ei ole hyvä katsoa jumalattomain muotoa, ja sortaa vanhurskasta tuomiossa.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
Tyhmän huulet saattavat toran, ja hänen suunsa noudattaa haavoja.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
Tyhmän suu häpäisee itsensä, ja hänen huulensa ovat paula omalle omalle sielulle.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
Panetteian sanat ovat haavat, ja käyvät läpi sydämen.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
Joka laiska on työssänsä, hän on sen veli, joka vahinkoa tekee.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
Herran nimi on vahva linna: vanhurskas juoksee sinne, ja tulee varjelluksi.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
Rikkaan tavara on hänelle vahva kaupunki, ja niinkuin korkea muuri hänen mielestänsä.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
Kuin joku lankee, niin hänen sydämensä ensisti tulee ylpiäksi, ja ennenkuin joku kunniaan tulee, pitää hänen nöyrän oleman.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
Joka vastaa ennekuin hän kuulee, se on hänelle hulluudeksi ja häpiäksi.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
Ihmisen henki pitää ylös hänen heikkoutensa; vaan murheellista henkeä kuka voi kärsiä?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
Ymmärtäväinen sydän saa viisauden, ja viisasten korva etsii taitoa.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
Ihmisen lahja tekee hänelle avaran sian, ja saattaa suurten herrain eteen.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
Jokaisella on ensisti omassa asiassansa oikeus; vaan kuin hänen lähimmäisensä tulee, niin se löydetäään.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Arpa asettaa riidan, ja eroitaa voimallisten vaiheella.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
Vihoitettu veli pitää puoltansa lujemmin kuin vahva kaupunki; ja riita pitää kovemmin puolensa kuin telki linnan edessä.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
Sen jälkeen kullekin maksetaan, kuin hänen suunsa on puhunut; ja hän ravitaan huultensa hedelmästä.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Kuolema ja elämä on kielen voimassa: joka häntä rakastaa, se saa syösä hänen hedelmästänsä.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
Joka aviovaimon osaa, hän löytäää hyvän kappaleen, ja saa mielisuosionsa Herralta.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
Köyhä mies puhuu nöyrästi, vaan rikas vastaa ylpiästi.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
Ihminen, jolla on ystävä, pitää oleman ystävällinen; sillä ystävä pitää lujemmin hänen kanssansa kuin veli.
