Príslovia 18
1 Svémyslný hledá toho, což se jemu líbí, a ve všelijakou věc plete se.
He that wole go a wei fro a frend, sekith occasiouns; in al tyme he schal be dispisable.
2 Nezalibuje sobě blázen v rozumnosti, ale v tom, což zjevuje srdce jeho.
A fool resseyueth not the wordis of prudence; `no but thou seie tho thingis, that ben turned in his herte.
3 Když přijde bezbožný, přichází také pohrdání, a s lehkomyslným útržka.
A wickid man, whanne he cometh in to depthe of synnes, dispisith; but sclaundre and schenschipe sueth hym.
4 Slova úst muže vody hluboké, potok rozvodnilý pramen moudrosti.
Deep watir is the wordis of the mouth of a man; and a stronde fletinge ouer is the welle of wisdom.
5 Přijímati osobu bezbožného není dobré, abys převrátil spravedlivého v soudu.
It is not good to take the persoone of a wickid man in doom, that thou bowe awei fro the treuthe of dom.
6 Rtové blázna směřují k svadě, a ústa jeho bití se domluví.
The lippis of a fool medlen hem silf with chidyngis; and his mouth excitith stryues.
7 Ústa blázna k setření jemu, a rtové jeho osídlem duši jeho.
The mouth of a fool is defoulyng of hym; and hise lippis ben the fallynge of his soule.
8 Slova utrhače jsou jako ubitých, ale však sstupují do vnitřností života.
The wordis of a double tungid man ben as symple; and tho comen `til to the ynnere thingis of the wombe. Drede castith doun a slowe man; forsothe the soulis of men turned in to wymmens condicioun schulen haue hungur.
9 Také ten, kdož jest nedbalý v práci své, bratr jest mrhače.
He that is neisch, and vnstidfast in his werk, is the brother of a man distriynge hise werkis.
10 Věže pevná jest jméno Hospodinovo; k němu se uteče spravedlivý, a bude povýšen.
A strongeste tour is the name of the Lord; a iust man renneth to hym, and schal be enhaunsid.
11 Zboží bohatého jest město pevné jeho, a jako zed vysoká v mysli jeho.
The catel of a riche man is the citee of his strengthe; and as a stronge wal cumpassinge hym.
12 Před setřením vyvyšuje se srdce člověka, ale před povýšením bývá ponížení.
The herte of man is enhaunsid, bifor that it be brokun; and it is maad meke, bifore that it be glorified.
13 Kdož odpovídá něco, prvé než vyslyší, počítá se to za bláznovství jemu a za lehkost.
He that answerith bifore that he herith, shewith hym silf to be a fool; and worthi of schenschipe.
14 Duch muže snáší nemoc svou, ducha pak zkormouceného kdo snese?
The spirit of a man susteyneth his feblenesse; but who may susteyne a spirit liyt to be wrooth?
15 Srdce rozumného dosahuje umění, a ucho moudrých hledá umění.
The herte of a prudent man schal holde stidfastli kunnyng; and the eere of wise men sekith techyng.
16 Dar člověka uprostranňuje jemu, a před oblíčej mocných přivodí jej.
The yift of a man alargith his weie; and makith space to hym bifore princes.
17 Spravedlivý zdá se ten, kdož jest první v své při, ale když přichází bližní jeho, tedy stihá jej.
A iust man is the first accusere of hym silf; his frend cometh, and schal serche hym.
18 Los pokojí svady, a mezi silnými rozeznává.
Lot ceessith ayenseiyngis; and demeth also among miyti men.
19 Bratr křivdou uražený tvrdší jest než město nedobyté, a svárové jsou jako závora u hradu.
A brother that is helpid of a brothir, is as a stidfast citee; and domes ben as the barris of citees.
20 Ovocem úst jednoho každého nasyceno bývá břicho jeho, úrodou rtů svých nasycen bude.
A mannus wombe schal be fillid of the fruit of his mouth; and the seedis of hise lippis schulen fille hym.
21 Smrt i život jest v moci jazyka, a ten, kdož jej miluje, bude jísti ovoce jeho.
Deth and lijf ben in the werkis of tunge; thei that louen it, schulen ete the fruytis therof.
22 Kdo nalezl manželku, nalezl věc dobrou, a navážil lásky od Hospodina.
He that fyndith a good womman, fyndith a good thing; and of the Lord he schal drawe vp myrthe. He that puttith a wey a good womman, puttith awei a good thing; but he that holdith auowtresse, is a fool and vnwijs.
23 Poníženě mluví chudý, ale bohatý odpovídá tvrdě.
A pore man schal speke with bisechingis; and a riche man schal speke sterneli.
24 Ten, kdož má přátely, má se míti přátelsky, poněvadž přítel bývá vlastnější než bratr.
A man freendli to felouschipe schal more be a frend, than a brothir.
